Matematik a fyzik Jan Antonín Nagel na nejvyšší rozkaz císaře Františka I. Prozkoumal v květnu 1748 jeskyni na rogendorfském rájeckém panství nedaleko vesnice Sloupu. Popsal celou tehdy známou Sloupskou jeskyni. Byl první, kdo sestoupil Stupňovitou propastí a popsal Spodní patro jeskyně. Je tak autorem prvního speleologického spisu.

Náhodné uskupení nadšených speleologů z AG se rozhodlo využít nabídku Správy jeskyní Moravského krasu a absolvovat zážitkovou trasu po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. V sobotu 23. října v dopoledních hodinách naši odvážlivci obdrželi vybavení, prodělali školení a v doprovodu dvou průvodců sestoupili do podzemí, o kterém Jan Antonín Nagel napsal:

… Když jsem se v tomto opuštěném, hlubokém, smrdutém a hrůzném skalním labyrintu ohlížel, napadla mne taková hrůza, že jsem se na všech údech třásl a svých hříchů jsem ze srdce litoval.

Odvážlivci sestoupili po dvanáctimetrovém žebříku, bloudili ve světle čelovek skalním labyrintem, naučili se zblízka rozeznávat spícího netopýra velkého od vrápence, osahali si kosti jeskyních medvědů a opatrně našlapovali mezi vzácnými žížalami bez pigmentu. Proplazili se skalním komínem a zavěsili se nad hladinu zatopeného sifonu. Odření od kamenů, obalení jeskyním bahýnkem se po kolenou dostali až ke zbytkům voru Jindřicha Wankela, který tento otec moravské prehistorie zanechal na břehu podzemního jezírka někdy kolem roku 1850. Jezírko nakonec některé zlákalo ke koupání, obzvláště po tom, co do něho jednomu výzkumníkovi spadly brýle. Ty jsme nevylovily, ale ráchat se v desetistupňové vodě při osmistupňové teplotě vzduchu je neskutečně osvěžující.

Výstup zpět na povrch nás sice zbavil zbytku fyzických sil, ale ještě dříve, než naši výzkumníci oschli, začali plánovat další sestupy. Tak uvidíme.

Vojtěch Ševčík

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020

 4020