Základním posláním církve je evangelizovat, to je ohlašovat všem radostnou zvěst spásy, a křtem plodit nová stvoření v Kristu a vychovávat je, aby žila vědomě jako Boží děti. Proto církev od dávných dob zakládá školy budované na harmonickém spojení víry, kultury a života. Stát zajišťuje přiměřenou školní výchovu mládeže, ale nemá na výuku monopol. Rodiče, kteří dali život dětem, mají nezcizitelné právo na jejich výchovu a svobodnou volbu při výběru školy.
Církev má právo při plnění svého učitelského úřadu svobodně zakládat a řídit školy jakéhokoliv druhu a stupně, aby mohla nabídnout formaci v duchu evangelia. Křesťanská výchova má být dostupná všem křesťanům, kteří se novým zrozením z vody a Ducha Svatého - svatým křtem - stali Božími dětmi. Církevní školy však nejsou jen pro věřící. Jsou otevřeny pro všechny, kteří mají zájem o hodnoty, jež se tu nabízejí. Důležitost církevního školství zdůrazňuje II. vatikánský koncil v deklaraci o křesťanské výchově - Gravissimum educationis (28. 10. 1965). Na každé církevní škole se mimo studium nabízí studentům také duchovní program. Jestli nevíte, co si pod tímto názvem představit, zvu vás k vysvětlení do světa rostlin.
Rostlina ke svému úspěšnému růstu do krásy a užitku potřebuje vhodné prostředí. Vhodným prostředím je například půda, živiny, voda, ale také teplo a světlo. Chybí-li něco z uvedeného, rostlina se plně nerozvine, může živořit, dokonce i uvadnout.
Tento krátký příměr můžeme vyložit následovně: Naši studenti jsou jako ony rostliny, pedagogové a vychovatelé se snaží rostlinám dodávat vše potřebné k intelektuálnímu a osobnostnímu růstu. To je ona vhodná půda, živiny, voda atd. Ale také nezapomínají na ono světlo a teplo, a tím je myšlen duševní a duchovní růst.
Snaha o duchovní a duševní růst je především doménou učitelů náboženské výchovy a kněze, kterému se říká školní kaplan. Hodiny náboženské výchovy jsou zařazeny do vyučovacího bloku a jsou součástí všeobecného vzdělání studentů školy.
Všechny nabízené duchovní věci jsou ryze dobrovolné, neboť víra je dar, který člověku nemůže být vnucován. Cílem duchovní formace studentů je tedy rovnoměrný růstu do plnosti osobnosti člověka, který chce být prospěšný dnešní společnosti.
Nyní záleží jen na rodičích a jejich dětech - žácích, jestli chtějí tuto nabídku využít.
P. Mgr. Pavel Stuška,
školní kaplan AG