Pravidla
hodnocení Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži
|
(dále AG)
příloha Školního
řádu AG
Obsah:
A.
Úvodní ustanovení
I.
Vymezení pojmu hodnocení
II.
Cíle hodnocení
III.
Předmět hodnocení
IV.
Předpoklady objektivního hodnocení
V.
Požadavky na hodnocení
VI.
Práva studentů
VII.
Práva učitelů
VIII.
Práva zákonných zástupců
IX.
Povinnosti studentů
X.
Povinnosti učitelů
B.
Získávání podkladů pro hodnocení
I.
Průběžné sledování výkonů žáka
II.
Průběžné sledování aktivity žáka
III.
Ústní zkoušení
IV.
Písemné zkoušení
V.
Praktická zkouška
VI.
Pohybová zkouška
VII.
Rozbor výsledků činnosti
VIII.
Opravy dílčích výkonů žáka
IX.
Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem
C.
Posuzování výkonů, formy hodnocení
I.
Základní formy hodnocení
II.
Hodnocení klasifikací
III.
Hodnocení body a procenty z dosažených bodů
D.
Souhrnné hodnocení za pololetí
I.
Formy souhrnného hodnocení
II.
Souhrnné hodnocení klasifikací
III.
Kombinované souhrnné hodnocení
IV.
Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení
E.
Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se
specifickými vzdělávacími potřebami
F.
Hodnocení chování
G.
Vysvědčení
H.
Komisionální zkouška
I.
Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a
obory
J.
Závěrečná ustanovení
A.
Obecná ustanovení
Na základě § 30, odstavce 2, § 69 zákona č. 561/2004
(školský zákon), na základě § 3, § 4 vyhlášky MŠMT 13/2005 (o
středním vzdělávání), § 14, § 15 a § 16 vyhlášky MŠMT 483/2005
(o základním vzdělávání), po projednání s pedagogickou radou, radou rodičů,
studentskou radou, školskou radou a zástupcem zřizovatele, stanovuji jako
přílohu školního řádu tato pravidla pro hodnocení žáků AG.
I.
Hodnocením rozumíme plánovitý a řízený proces získávání
podkladů o výkonech, resp. učebních činnostech žáka v daném vzdělávacím
oboru, nebo o jeho chování, a na ně navazující (záměrné a analytické)
posuzování dosažené úrovně těchto výkonů, resp. učebních činností nebo chování
podle dopředu daných kritérií. Hodnocení vypovídá o vývoji žáka v čase, o
tom, jak splnil kritéria v daném vzdělávacím oboru i jaké je jeho pořadí
v rámci srovnatelné skupiny.
II.
Cíle hodnocení:
-
z hlediska učitele
1.
průběžná kontrola plnění výukových cílů,
včetně případné korekce (formativní, zpětnovazební hodnocení)
2.
zjišťování úrovně žákova výkonu a
učebních činností (vědomostí, dovedností, postojů), dosažené za sledované
období (tj. posouzení, co se za určité období naučil, a jak) a klasifikace
3.
tvorba podkladů pro informování vnějších
autorit o prospěchu a dosažených kompetencích žáka
-
z hlediska žáka
1.
poskytnutí zpětné vazby o pokroku
v plnění zamýšlených výukových cílů (pomoc při odkrývání silných a slabých
stránek) a motivace k dalšímu učení
2.
porovnání dosaženého výkonu (vědomostí,
dovedností, postojů) s výkonem očekávaným, který je vymezen jako norma
nebo kritérium
3.
vytvoření modelu pro nácvik a zvládnutí
hodnocení vlastního výkonu či výkonu spolužáka
III.
Předmět hodnocení:
a)
kvalita dosaženého výkonu žáka v závislosti na dopředu deklarovaném cíli, tj. splnění úkolu
co do obsahu a formy
b)
kvalita učební činnosti žáka, tj.
- jeho píle a zájem o učení (= snaha,
úsilí, pracovní návyky)
- posun ve výkonech (= srovnání
s dřívějšími výkony ve vztahu k vlastním možnostem)
IV.
Předpoklady objektivního hodnocení:
1.
Učitel promyslí a dopředu seznámí žáky s
a)
výukovými cíli (= co se mají žáci
naučit), resp. kompetencemi, které mají žáci získat
b)
požadovanou úrovní výkonů,
v návaznosti na cíle (= co bude hodnoceno)
c)
kritérii či normami hodnocení
2.
Učitel stanoví tyto cíle na základě
výstupních kompetencí stanovených osnovami vzdělávacího oboru ve školním
vzdělávacím programu, stanoví jejich konkretizací na příslušné kratší období.
Z takto stanovených cílů a učební látky probrané v daném vzdělávacím
oboru a třídě k datu hodnocení vychází při získávání podkladů pro
hodnocení (tj. konkrétním zjišťování výkonů).
3.
Učitel vytváří žákům podmínky pro podání přiměřeného výkonu. Při
tvorbě zkouškových materiálů vychází učitel ze zásady, že i průměrně nadaný,
ale pracovitý žák má možnost dosáhnout velmi dobrého výsledku.
4.
Zjišťování výkonů pro následné hodnocení
se provádí v době vyučování. Pokud je hodnocení prováděno mimo vyučování,
jedná se o zkoušku veřejnou.
5.
Učitel promýšlí, jak žáky motivovat a
systematicky zapojit do hodnocení:
a)
protože působí jako vzor a metodik,
vysvětluje žákům postup a důvody svého hodnocení
b)
nechává žáky hodnotit výkony spolužáků
podle dopředu daných kritérií. Vždy trvá na příslušném zdůvodnění.
c)
součástí sebehodnocení žáků (i hodnocení
spolužáků) je umění odhalit chybu (kontrola práce, opravování), umění posoudit
chybu (závažnost chyby, příčiny) a umění najít cestu k nápravě
(východisko)
6.
Žák byl seznámen s pravidly hodnocení.
V.
Požadavky na hodnocení
1.
kultivovanost a pozitivní atmosféra
2.
konstruktivnost (přínos pro žáka i
učitele)
3.
promyšlenost a efektivnost
4.
jasnost, srozumitelnost a včasnost
komunikace ve všech fázích hodnocení (od stanovení požadavků až po oznamování
zjištěných výsledků)
5.
systematičnost (pravidelnost)
6.
pestrost typů a metod hodnocení
7.
didaktická správnost
VI.
Žák má právo:
1.
Být dopředu seznámen s výukovými cíli, kompetencemi, které má
v průběhu učení získat
2.
Být dopředu seznámen s pravidly hodnocení, požadovanou úrovní
výkonů a kritérii, normami hodnocení
3.
Mít vytvořeny odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu
během hodnocení
4.
Na laskavé, pozitivní a náročné prostředí, ve kterém je zvláště při
negativním hodnocení respektována zásada diskrétnosti a respektu
k osobnosti žáka
5.
Být seznámen s průběžným hodnocením svých výkonů a jeho
souhrnným hodnocením
6.
Být seznámen s důvody svého hodnocení
7.
Na opravu hodnocení vybraných aktivit podle pravidel stanovených ve
specifikaci hodnocení jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů
8.
Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se
hodnocení výkonů žáka v příslušném hodnotícím období či o kopii těchto
materiálů (za stanovený poplatek)
9.
Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru,
třídního učitele, výchovného poradce, zástupce či ředitele školy
10.
Zletilý žák má právo do tří dnů ode dne, kdy se seznámil
s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat
ředitele školy o přezkoušení, má-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz
zákon 561/2004, § 69, odst. 9)
11.
Být v průběhu pololetí v každém vzdělávacím oboru nejméně
třikrát průběžně hodnocen.
VII.
Učitel má právo:
1.
Nepřihlížet k intervenci rodičů, která by se konala až před
souhrnným hodnocením a omezovala by objektivitu hodnocení za celé sledované
období.
2.
Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže jeho absence přesáhla
25 % docházky za hodnocené období, a stanovit doplňující zkoušku
3.
Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže nesplnil podmínky
souhrnného hodnocení až do doby splnění všech podmínek stanovených
v pravidlech hodnocení
4.
Přerušit zkoušku, pokud si při ní žák počíná nedovoleným způsobem
(viz odst. B IX)
VIII.
Zákonní zástupci žáka mají právo
1.
Být seznámeni s obecnými pravidly hodnocení žáků i konkrétními
zásadami hodnocení v daném vzdělávacím oboru
2.
Být seznámeni s průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho
souhrnným hodnocením
3.
Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se
hodnocení výkonů žáka v příslušném klasifikačním období či o kopii těchto
materiálů (za stanovený poplatek)
4.
Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru,
třídního učitele, výchovného poradce, zástupkyni či ředitele školy
5.
Podat informace podstatné pro hodnocení výkonů či chování žáka na
začátku klasifikačního období nebo v jeho průběhu vždy ihned poté, co
došlo k podstatné události, která může ovlivnit výkony a jejich následné
hodnocení.
6.
Do tří dnů ode dne, kdy se seznámili s výsledky hodnocení za
první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení,
mají-li pochybnosti o správnosti hodnocení. (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9)
IX.
Povinnosti studentů
1.
Přistupovat k výuce zodpovědně tak,
aby při hodnocení dosahoval co nejlepších výsledků
2.
Seznámit se s pravidly hodnocení a
dodržovat je
3.
Při hodnocení si počínat čestně a
nepodvádět
X.
Povinnosti učitelů
1.
Dopředu seznámit žáky s výukovými
cíli a kompetencemi, které má žák v průběhu učení získat
2.
Dopředu seznámit žáka s požadovanou
úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení
3.
Vytvářet žákům odpovídající podmínky pro
podání přiměřeného výkonu během hodnocení
4.
Při hodnocení vytvářet laskavé a náročné
prostředí, ve které je uplatňována zásada diskrétnosti zvláště při negativním
hodnocení
5.
Seznámit žáka s důvody provedeného
hodnocení
6.
Stanovit specifikaci pravidel hodnocení
pro vyučovaný vzdělávací obor či oblast. Specifikace hodnocení za vzdělávací
oblast či vzdělávací obor podléhá schválení ředitele školy a školské rady.
B.
Získávání podkladů pro hodnocení – metody zjišťování výkonů žáka
I.
Průběžné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
včetně zpracování domácích úkolů
Učitel zjišťuje úroveň schopností: zpracovat novou
učební látku, porozumět vyučovacím postupům, správně zařadit a použít
zpracované. Zohledňují se výkony žáka ve všech formách práce (samostatná,
párová, skupinová). U domácích úkolů se zjišťuje kromě výše uvedených
schopností též systematičnost a pečlivost jejich zpracování.
II.
Průběžné sledování aktivity, pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině
Učitel zjišťuje úroveň spolupráce žáka ve vyučování,
jeho zájem prokázat svůj výkon a úroveň takto prokázaného výkonu, úsilí,
pečlivost a úroveň plnění konkrétních dílčích cílů, resp. úkolů v dané
hodině.
Pro průběžné sledování žáka uvedené pod číslicemi I.a
II. lze použít kromě metody pozorování zejména orientační zkoušení (otázka –
odpověď), zadání konkrétního úkolu, časově nenáročného, krátké písemné zkoušení
(tzv. „desetiminutovky“) atd.
III.
Ústní zkoušení
Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopnosti použít znalosti (při
řešení úkolů a problémů), kterou žák prokazuje v komunikaci
s učitelem, příp. jinými žáky (nejlépe metodou dialogu).
Pro ústní zkoušení platí:
·
Učitel oznámí žákovi cíl a téma zkoušení a hodnotící kritéria.
Pokud se žák v průběhu zkoušky dopustí chyby, která má podstatný vliv na
řešení úkolu, učitel ho na chybu upozorní.
·
Ústní zkouška včetně hodnocení trvá
maximálně 15 minut.
·
Ústní zkouška se koná buď z podnětu žáka
či jeho zákonného zástupce nebo z podnětu učitele, a to jako zkouška
dopředu ohlášená (v tomto případě musí být žákovi oznámena aspoň 2 vyučovací
dny dopředu) nebo neohlášená. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace
nemusí vyučující žádosti o ústní zkoušku vyhovět. Posledních 14 dní před
uzavřením klasifikace se ústní zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená.
Toto ustanovení se netýká orientačního zkoušení v cizím jazyce.
·
Podstoupil-li žák v jeden den dvě
ústní zkoušky, má právo v případě třetího vyvolání požádat vyučujícího o
odložení zkoušky. O odložení zkoušky může žák požádat i v případě,
konal-li ve stejný den písemnou zkoušku čtvrtletní.
·
Omluvou pro ústní zkoušku není žákova
krátkodobá (max. dvoudenní) nepřítomnost ve škole, pokud se nejedná o
nepřítomnost, která končí v den bezprostředně předcházející konkrétnímu
vyučovacímu předmětu.
IV.
Písemné zkoušení
Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí
a úroveň jeho schopností je použít (při řešení úkolů či problémů), kterou žák
prokazuje samostatně v písemném projevu.
1. Kontrolní čtvrtletní písemné práce
Pro kontrolní práce čtvrtletní platí:
·
Tyto práce se píší pouze z českého jazyka, matematiky,
anglického jazyka (tzv. profilové předměty), německého jazyka a francouzského
jazyka a v posledních dvou ročnících studia též ve volitelných
vzdělávacích oborech, a to v trvání maximálně jedné vyučovací hodiny.
V ostatních vzdělávacích oborech se píší práce středního rozsahu (viz
níže).
·
Učitel oznámí cíl zkoušky, rozsah látky, která bude zkoušena,
minimálně 7 dní dopředu. Rozsah látky nemusí být oznámen u čtvrtletních prací
(sloh) v ČJ nebo v cizím jazyce. Pokud se rozsah látky týká učiva
probraného za pololetí či delší období, obsahuje pouze základní učivo.
·
Termíny čtvrtletních či vstupních prací zaznamenávají učitelé
jednotlivých předmětů do poznámky v třídní knize nejpozději 7 dní před
konáním práce (stejně jako u prací středního rozsahu).
·
Pokud žák zmešká termín čtvrtletní (nebo vstupní) práce, musí ji
nahradit, a to tak, aby za pololetí byl vykonán stanovený rozsah čtvrtletních
prací, který lze snížit jen v odůvodněných případech (a při dostatku
jiných podkladů pro souhrnné hodnocení). Náhradní termín vyhlašuje učitel po
dohodě se žákem (skupinou žáků). Pokud žák kontrolní práci nenapíše
v řádném ani náhradním termínu, může to být důvodem k odložení
klasifikace.
2. Písemné práce středního rozsahu – většinou na závěr tematického
celku nebo lekce (zpravidla za období kratší než čtvrtletí)
Pro písemné práce středního rozsahu platí:
·
Písemná zkouška středního rozsahu trvá 15–35 minut.
·
Učitel oznámí cíl zkoušky a její obsah minimálně 7 dní dopředu.
Termín plánované písemné práce zapíše do poznámky v třídní knize (stejně
jako u čtvrtletních prací).
·
Zmešká-li žák termín písemné zkoušky středního rozsahu, může konat
novou zkoušku v náhradním termínu z podnětu učitele. Pokud žák za
hodnotící období nesplní v oboru učitelem předepsaný počet písemných
zkoušek středního rozsahu, může to být důvodem k odložení klasifikace.
·
Poslední úplný týden před uzavřením klasifikace se mohou psát pouze
čtvrtletní práce (profilové předměty).
·
Omluvou pro psaní písemné práce tohoto typu není žákova krátkodobá
(dvoudenní) předchozí nepřítomnost ve škole.
3. Ostatní písemné zkoušky (diktáty, malé písemky…)
·
Nemusí učitel dopředu oznamovat. Posledních 14 dní před uzavřením
klasifikace se písemná zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená.
·
Žák musí být seznámen s cílem této zkoušky i hodnotícími
kritérii. Počet ostatních písemných zkoušek se řídí potřebami učitele a žáků
v konkrétní situaci.
·
Trvá-li písemná zkouška déle než 15 minut (diktáty v českém
jazyku 20 minut), řídí se pravidly pro písemnou zkoušku středního rozsahu.
·
V jeden den nesmí psát student dvě čtvrtletní písemné práce
nebo práce středního rozsahu, pokud s tím sám výslovně nesouhlasí.
V.
Praktická zkouška
Učitel zjišťuje úroveň schopnosti použít získané
znalosti a úroveň dovedností při řešení konkrétních praktických úkolů, kterou
žák prokazuje praktickým provedením úkolu ve vyučování.
Praktická zkouška smí být prováděna pouze tehdy, byla-li žákovi nabídnuta
v této oblasti přiměřená příležitost k procvičení. Žák musí být
dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii. V případě,
že se žák dopustí chyby, podstatné pro další řešení úkolu, učitel na ni podle
možnosti ihned poukáže.
VI.
Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy
Učitel zjišťuje úroveň pohybových dovedností žáka
především tím, že žáci plní dopředu stanovené disciplíny a prokazují pohybové
dovednosti. Úroveň jejich zvládnutí slouží učiteli jako podklad pro hodnocení
formou bodování dosažených výkonů. Student méně pohybově nadaný může získat
další body za metodiku prováděných činností a splnění disciplín nad povinný
rámec učiva. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími
kritérii.
VII.
Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty, seminární práce,
deníky…)
Učitel zjišťuje zejména úroveň schopnosti žáka použít
získané znalosti, což žák prokazuje samostatnou (příp. párovou či skupinovou)
dlouhodobější prací na konkrétním úkolu a předložením výsledku práce ve
vyučování (příp. s ústní či jinou prezentací).
Pro rozbor výsledků činnosti platí: Učitel dopředu oznámí cíl, obsah a hodnotící kritéria.
VIII.
Opravy dílčích výkonů žáka
Žák má právo být minimálně jednou za čtvrtletí informován o svém celkovém
prospěchu v každém předmětu.
Student může psát opravnou písemnou práci z podnětu
vyučujícího. Do souhrnné klasifikace se započítávají obě známky.
Těžištěm žákova úsilí získat lepší hodnocení je jeho systematický zájem o
zlepšení a o podávání lepších výkonů. Oprava souhrnné známky na základě jednoho
výkonu v době kratší než 3 dny před uzavřením klasifikace je nepřípustná.
IX.
Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem
Počíná-li si žák při hodnocení nepovoleným způsobem, učitel přeruší zkoušku
a rozhodne o dalším postupu.
Prokázané opisování v domácích písemných pracích (včetně seminárních
prací) je velmi závažným podvodem, který může být postižen jak v oblasti
klasifikace, tak sankcí od napomenuti třídního učitele do podmínečného vyloučeni
ze školy, a to podle míry závažnosti provinění.
C.
Posuzování výkonů, formy hodnocení
I.
Základní formy hodnocení
Základní formy hodnocení je hodnocení klasifikací (známkou), hodnocení
body a procenty dosažených bodů a hodnocení slovní.
II.
Hodnocení klasifikací
Student je hodnocen
vzhledem ke stanoveným výstupním kompetencím vzdělávacího oboru známkou takto:
a)
výborný,
pokud má
z probírané oblasti učiva vytvořen logicky uspořádaný systém znalostí a
dovedností, na jejichž základě dovede řešit zadané úlohy a problémy a
vysvětlovat jevy samostatně a v souvislostech. Umí správně používat
terminologii i pomocný aparát, který správně používá k popisu skutečnosti.
Chápe obsah a účelnost pojmů. Student je schopen formulovat problémy, řešit je,
závěry zobecňovat. K jejich řešení je schopen využívat další zdroje
informací. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích, dovede
tým řídit. Student přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a
vlastním úsilím je rozšiřuje.
b)
chvalitebný,
pokud má
z probírané oblasti učiva vytvořen uspořádaný systém znalostí a
dovedností, které s malou dopomocí a bez hrubých chyb dovede využít
k řešení problémů i k vysvětlování jevů. Umí používat odbornou
terminologii i odpovídající pomocný aparát. Chápe obsah základních pojmů.
Student je schopen s mírnou dopomocí formulovat problémy, řešit je a
závěry zobecňovat. Student je schopen pracovat samostatně se zdroji informací a
s malou dopomocí je využívat pro samostatnou práci. Je schopen aktivní
práce v týmu v různých rolích. Student přistupuje k výuce
aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje.
c)
dobrý,
pokud vědomosti a
dovednosti studenta z probírané látky jsou neúplné, samostatná práce se
neobejde bez hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů umí
s dopomocí učitele. Vytvořený systém znalostí a dovedností
z probíraného učiva má logické mezery a nepřesnosti. Odbornou terminologii
a pojmy používá s drobnými chybami a bez úplného pochopení jejich obsahu.
Se zdroji informací pracuje s dopomocí. Je schopen být platným členem
pracovního týmu, pokud je tým dobře veden. K výuce přistupuje někdy
aktivně, ale často i pasivně a stává se pouze objektem vzdělávání.
d)
dostatečný,
pokud student má ve
vědomostech a dovednostech vážné nedostatky a často se dopouští hrubých chyb.
Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů dokáže pouze s dopomocí
učitele, ale s ní je schopen dospět ke správným závěrům. V odborných
pojmech má závažné nedostatky, ne vždy správně používá odbornou terminologii.
Se zdroji informací pracuje pouze s obtížemi. Je schopen účastnit se
týmové práce. K výuce přistupuje převážně pasivně, ve většině případů je
pouze objektem vzdělávání.
e)
nedostatečný,
pokud student má ve
vědomostech a znalostech zásadní nedostatky, které brání tomu, aby dokázal
vysvětlit i základní jevy a řešil i jednodušší problémy s dopomocí
učitele. Nerozumí odborným pojmům, neumí správně používat symboliku. Do
pracovního týmu se zapojuje jen s obtížemi, není platným členem týmu. Ve
výuce je pasivní, je objektem vzdělávání bez vlastního zájmu a úsilí.
Učitel klasifikaci důsledně a soustavně doplňuje promyšleným slovním
hodnocením, v němž uplatňuje osobní přístup k žákovi. Analyzuje žákův
výkon, okolnosti i žákovo úsilí tak, aby podpořil sebedůvěru žáka a motivoval
ho k dalšímu studiu.
III.
Hodnocení body a procenty z dosažených bodů
Jako průběžné hodnocení, či paralelně s hodnocením klasifikací či
slovním hodnocením klasifikace je možné používat i alternativní způsob
hodnocení – např. bodové hodnocení a hodnocení procenty dosažných bodů
z možného osobního maxima. Hodnocení body a procenty dosažených bodů však
musí být nejpozději ke konci hodnotícího období jednoznačně převoditelné na
klasifikaci či být podkladem pro slovní hodnocení na vysvědčení.
Pro převod bodového hodnocení na klasifikaci (dílčí i souhrnnou)
používají jednotlivé vzdělávací obory tabulky, které zveřejní
v specifikaci hodnocení v daném oboru.
D.
Souhrnné hodnocení za pololetí
I.
Formy souhrnného hodnocení
Souhrnné hodnocení je možné provést klasifikací (známkou), slovy či
kombinací obou způsobů hodnocení. Jako podpůrného sdělení, které je součástí
slovního hodnocení, je možné použít hodnocení body a procenty z dosažených
bodů.
II.
Souhrnné hodnocení klasifikací
Při tvorbě souhrnné známky na závěr hodnotícího období se učitel
rozhoduje na základě rozsahu a stupně obtížnosti jednotlivých zjištěných výkonů
žáka a jejich významu.
Souhrnná známka je tvořena na základě podkladů získaných různými metodami
(viz výše).
Žák má právo být seznámen s navrhovanou souhrnnou známkou
nejpozději v den konání klasifikační pedagogické rady. Učitel je povinen klasifikaci objektivně
zdůvodnit a zhodnotit práci žáka v jednotlivých oblastech (tj. splnění
komplexních, příp. dílčích cílů).
III.
Kombinované souhrnné hodnocení
Vedle hodnocení klasifikací je možné jako doplňující souhrnné hodnocení
provést hodnocení slovní, do kterého zahrnujeme i hodnocení body a procenty
dosažených bodů. Rozsah slovního hodnocení použitého jako doplňující hodnocení
k hodnocení klasifikací, stanovují specifikace pravidel hodnocení pro
jednotlivé vzdělávací oblasti, obory či předměty.
IV.
Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení
a)
Přesáhne-li absence žáka v kterémkoli předmětu 25 %
odučených hodin v daném hodnotícím období, může vyučující po dohodě
s třídním učitelem zadat žákovi doplňkovou souhrnnou zkoušku za celé
hodnotící období. O formě zkoušky rozhoduje vyučující. Do vykonání této zkoušky
je žákovi odloženo souhrnné hodnocení ze vzdělávacího oboru za dané hodnotící
období.
b)
Nesplní-li žák podmínky souhrnného hodnocení stanovené ve
specifikaci pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory, je
žákovi odloženo souhrnné hodnocení až do splnění podmínek.
c)
Má-li žák souhrnné hodnocení odloženo až do vykonání doplňkové
zkoušky či splnění podmínek hodnocení, žák dostává vysvědčení, kde
v příslušném místě pro hodnocení vzdělávacího oboru je uvedeno
„nehodnocen“. Žák nemá stanovený celkový prospěch (proškrtnuto) a nemůže
postoupit do vyššího ročníku. Po splnění doplňkové zkoušky či podmínek
hodnocení, dostává vysvědčení s datem ukončení posledního hodnocení.
E.
Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými
vzdělávacími potřebami
I. Hodnocení žáků
studujících podle individuálních vzdělávacích plánů
Individuální
vzdělávací plán žáka stanoví zvláštní organizaci výuky a termíny hodnocení žáka
(zkoušek). Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a u
neplnoletých žáků také zákonným zástupcem žáka, je součástí osobní dokumentace
žáka.
II. Hodnocení
žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
Žákem se speciálními
vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním
znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací potřeby žáků
zjišťuje školské poradenské zařízení. Školské poradenské zařízení ve své zprávě
stanoví doporučení pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
Třídní učitel seznámí ostatní pedagogy s doporučením. Učitelé postupují
při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami podle doporučení
školského poradenského zařízení.
F.
Hodnocení chování a výchovná opatření
Klasifikaci chování
žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a
rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při klasifikaci
chování žáka se přihlédne k uděleným výchovným opatřením a k účinku
těchto opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování
ve škole, ale ve vážných případech lze v souladu se školním řádem
přihlédnout i k chování mimo školu.Kritériem pro
klasifikaci chování je dodržování pravidel chování a školního řádu během
klasifikačního období.
Kritéria pro
jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi
dobré)
Žák uvědoměle
dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků
se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své
chyby napravit.
Stupeň 2
(uspokojivé)
Chování žáka je v
rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí
závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo
se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví
svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3
(neuspokojivé)
Chování žáka ve
škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových
závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně
ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým
způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Výchovná
opatření
Výchovnými
opatřeními jsou pochvaly (pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy) a
opatření k posílení kázně žáků.
Pochvaly se
zaznamenávají do třídních výkazů a jsou přikládány na zvláštních formulářích
k vysvědčení.
Opatření
k posílení kázně žáků se ukládá za závažné, nebo opakovaná méně závažná
provinění proti školnímu řádu a to neprodleně. Za jeden přestupek se uděluje
žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Podle závažnosti provinění se
ukládá některé z těchto opatření:
napomenutí třídního
učitele
důtka třídního
učitele
důtka ředitele školy
podmíněné vyloučení
ze studia
vyloučení ze studia
Třídní učitel může
žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky
neprodleně oznámí řediteli školy. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy
zpravidla na návrh třídního učitele případně i jiného vyučujícího.
Při podmíněném
vyloučení ředitel stanoví zkušební lhůtu nejdéle na 1 rok. O podmínečném
vyloučení a vyloučení žáka rozhoduje ředitel školy. Vyloučen ze studia nemůže
být žák plnící povinnou školní docházku.
Výchovná opatření se
udělují bez zbytečných odkladů.
O udělení a uložení
výchovných opatření žákovi uvědomí třídní učitel (o napomenutí a důtce třídního
učitele) nebo ředitel školy (o ostatních výchovných opatřeních) zákonného
zástupce nezletilého žáka nebo rodiče zletilého žáka. Opatření se zaznamenává
do třídního výkazu, neuvádí se na vysvědčení.
G.
Vysvědčení
o
Vysvědčení je vydáváno na příslušném
tiskopise a jeho vydávání se řídí vyhláškou MŠMT ČR 223/2005.
o
Vysvědčení studentů, kteří dosáhnou
stupně základního vzdělání, obsahuje jedinečný desetimístný evidenční znak,
který je tvořen takto:
-
- 3. znak je velké písmeno A, B, C, nebo
S podle třídy
- 4.–7. znak tvoří letopočet, ve kterém je
vysvědčení vydáno
- 8.znak je 0
-
Tento evidenční znak se
uvádí i ve školní matrice.
Na konci 1. klasifikačního období (pololetí) dostávají žáci výpis
z vysvědčení. Výpis z vysvědčení obsahuje
všechny údaje shodné s vysvědčením a je opatřen otiskem razítka školy a
podpisem třídního učitele.
H.
Komisionální zkouška
1.
Žák koná komisionální zkoušku jako formu přezkoumání souhrnného
hodnocení v těchto případech:
i. Koná-li opravné zkoušky
ii. Požádá-li zletilý žák (tj. žák ve věku 18 let a více)či jeho
zákonný zástupce o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o
správnosti hodnocení do tří dnů od okamžiku, kdy se o hodnocení dozvěděl.
2.
Při komisionální zkoušce posuzuje výkon žáka tříčlenná komise.
Předsedou komise je zpravidla třídní učitel, popř. jiný pedagog jmenovaný
ředitelem školy, dále zkoušející učitel (vyučující daného předmětu )a přísedící
učitel.
3.
Rozsah prověřovaných kompetencí zahrnuje zpravidla učivo jednoho
pololetí s celkovým základním přehledem dosud probíraného učiva. Pokud
komisionální zkouška probíhá na konci školního roku a žák nebyl hodnocen
v pololetí nebo byl hodnocen známkou nedostatečná, zahrnuje komisionální
zkouška učivo celého školního roku.
4.
Komisionální zkouška trvá 30 minut. Součástí zkoušky je test a
ústní zkouška. U vzdělávacích oborů, ve kterých hodnocení probíhá formou
pohybové či praktické zkoušky, může být tato zkouška součástí komisionální zkoušky.
Komisionální zkouška pak může být prodloužena o další 15 minut.
5.
Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální
zkoušku.
6.
Hodnocení komisionální zkoušky se provádí stejnou formou, jako je
prováděno hodnocení vzdělávacího oboru, z něhož se zkouška koná.
7.
Komisionální zkouška je zkouška veřejná. Výsledek zkoušky vyhlásí
předseda komise veřejně v den konání zkoušky. Hodnocení žáka
v komisionální zkoušce je hodnocením na vysvědčení.
I.
Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory
jsou stanovena na základě konsensu předmětových komisí a upravují zejména
a) Používanou formu průběžného hodnocení
(klasifikace, body, slovní hodnocení)
b) Předmět hodnocení - hodnocené aktivity a
jejich minimální četnost
c) Formu hodnocení na vysvědčení
(klasifikace, slovní hodnocení) a pravidla pro vytváření souhrnného hodnocení
(váha jednotlivých typů průběžných hodnocení)
d) Pravidla pro opravy známek (pokud postup
pro opravy uvedený ve společných pravidlech nevyhovuje)
e) Podmínky uzavření souhrnného hodnocení
f) Hodnotící kritéria
Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti či obory
jsou přílohou této směrnice.
J.
Závěrečná ustanovení
1.
Tato pravidla jsou závazná pro všechny
pedagogické pracovníky školy a pro všechny žáky. Třídní učitel je povinen
seznámit žáky s pravidly hodnocení, jednotliví vyučující potom se
specifickými pravidly hodnocení.
2.
Dodržování pravidel hodnocení je
kontrolováno ředitelem školy, zástupci ředitele, vedoucími předmětových komisí,
a to při hospitační činnosti, rozhovorech s učiteli, na jednáních
pedagogické rady a rozborem pedagogické dokumentace. Kromě postupů uvedených ve
školním řádu školy, mají všichni žáci možnost se k hodnocení vyjádřit.
3.
V odůvodněném případě může ředitel
školy udělit výjimku z těchto pravidel.
4.
Každý člen společenství může navrhnout
změnu pravidel hodnocení. O návrhu budou jednat pedagogičtí pracovníci školy,
studentský parlament, školská rada, rada rodičů.
5.
Tato pravidla byla přijata po předchozím
projednání pedagogickou radou, radou rodičů, školskou radou a studentským
parlamentem.
V Kroměříži dne
12. 12. 2007.
Školská rada
schválila dne 9. 11. 2007
Mgr. Štěpán Bekárek, ředitel AG