Pravidla hodnocení Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži
(dále AG)
příloha Školního řádu AG
Obsah:
A.
Úvodní ustanovení
I.
Vymezení pojmu hodnocení
II.
Cíle hodnocení
III.
Předmět hodnocení
IV.
Předpoklady objektivního hodnocení
V.
Požadavky na hodnocení
VI.
Práva studentů
VII.
Práva učitelů
VIII.
Práva zákonných zástupců
IX.
Povinnosti studentů
X.
Povinnosti učitelů
B.
Získávání podkladů pro hodnocení
I.
Průběžné sledování výkonů žáka
II.
Průběžné sledování aktivity žáka
III.
Ústní zkoušení
IV.
Písemné zkoušení
V.
Praktická zkouška
VI.
Pohybová zkouška
VII.
Rozbor výsledků činnosti
VIII.
Opravy dílčích výkonů žáka
IX.
Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem
C.
Posuzování výkonů, formy hodnocení
I.
Základní formy hodnocení
II.
Hodnocení klasifikací
III.
Hodnocení body a procenty z dosažených bodů
D.
Souhrnné hodnocení za pololetí
I.
Formy souhrnného hodnocení
II.
Souhrnné hodnocení klasifikací
III.
Kombinované souhrnné hodnocení
IV.
Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení
E.
Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se
specifickými vzdělávacími potřebami
F.
Hodnocení chování
G.
Vysvědčení
H.
Komisionální zkouška
I.
Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a
obory
J.
Závěrečná ustanovení
A. Obecná ustanovení
Na
základě § 30, odstavce 2, § 69 zákona č. 561/2004 (školský
zákon), na základě § 3, § 4 vyhlášky MŠMT 13/2005 (o středním
vzdělávání), § 14, § 15 a § 16 vyhlášky MŠMT 483/2005 (o
základním vzdělávání), po projednání s pedagogickou radou, radou rodičů,
studentskou radou, školskou radou a zástupcem zřizovatele, stanovuji jako
přílohu školního řádu tato pravidla pro hodnocení žáků AG.
I. Hodnocením
rozumíme plánovitý a řízený proces získávání podkladů o
výkonech, resp. učebních činnostech žáka v daném vzdělávacím oboru, nebo o
jeho chování, a na ně navazující (záměrné a analytické) posuzování dosažené
úrovně těchto výkonů, resp. učebních činností nebo chování podle dopředu daných
kritérií. Hodnocení vypovídá o vývoji žáka v čase, o tom, jak splnil
kritéria v daném vzdělávacím oboru i jaké je jeho pořadí v rámci
srovnatelné skupiny.
II. Cíle hodnocení:
-
z hlediska učitele
1. průběžná
kontrola plnění výukových cílů, včetně případné korekce (formativní,
zpětnovazební hodnocení)
2. zjišťování
úrovně žákova výkonu a učebních činností (vědomostí, dovedností, postojů),
dosažené za sledované období (tj. posouzení, co se za určité období naučil, a
jak) a klasifikace
3. tvorba
podkladů pro informování vnějších autorit o prospěchu a dosažených kompetencích
žáka
-
z hlediska žáka
1. poskytnutí
zpětné vazby o pokroku v plnění zamýšlených výukových cílů (pomoc při odkrývání
silných a slabých stránek) a motivace k dalšímu učení
2. porovnání
dosaženého výkonu (vědomostí, dovedností, postojů) s výkonem očekávaným,
který je vymezen jako norma nebo kritérium
3. vytvoření
modelu pro nácvik a zvládnutí hodnocení vlastního výkonu či výkonu spolužáka
III. Předmět hodnocení:
a) kvalita
dosaženého výkonu žáka v závislosti na dopředu
deklarovaném cíli, tj. splnění úkolu co do obsahu a formy
b) kvalita
učební činnosti žáka, tj.
-
jeho píle a zájem o učení (= snaha,
úsilí, pracovní návyky)
-
posun ve výkonech (= srovnání
s dřívějšími výkony ve vztahu k vlastním možnostem)
IV. Předpoklady objektivního hodnocení:
1. Učitel
promyslí a dopředu seznámí žáky s
a) výukovými
cíli (= co se mají žáci naučit), resp. kompetencemi, které mají žáci získat
b) požadovanou
úrovní výkonů, v návaznosti na cíle (= co bude hodnoceno)
c) kritérii
či normami hodnocení
2. Učitel
stanoví tyto cíle na základě výstupních kompetencí stanovených osnovami
vzdělávacího oboru ve školním vzdělávacím programu, stanoví jejich konkretizací
na příslušné kratší období. Z takto stanovených cílů a učební látky
probrané v daném vzdělávacím oboru a třídě k datu hodnocení vychází
při získávání podkladů pro hodnocení (tj. konkrétním zjišťování výkonů).
3.
Učitel vytváří žákům
podmínky pro podání přiměřeného výkonu. Při tvorbě zkouškových materiálů
vychází učitel ze zásady, že i průměrně nadaný, ale pracovitý žák má možnost
dosáhnout velmi dobrého výsledku.
4. Zjišťování
výkonů pro následné hodnocení se provádí v době vyučování. Pokud je
hodnocení prováděno mimo vyučování, jedná se o
zkoušku veřejnou.
5. Učitel
promýšlí, jak žáky motivovat a systematicky zapojit do hodnocení:
a) protože
působí jako vzor a metodik, vysvětluje žákům postup a důvody svého hodnocení
b) nechává
žáky hodnotit výkony spolužáků podle dopředu daných kritérií. Vždy trvá na
příslušném zdůvodnění.
c) součástí
sebehodnocení žáků (i hodnocení spolužáků) je umění odhalit chybu (kontrola
práce, opravování), umění posoudit chybu (závažnost chyby, příčiny) a umění
najít cestu k nápravě (východisko)
6. Žák byl seznámen s pravidly hodnocení.
V. Požadavky na hodnocení
1. kultivovanost
a pozitivní atmosféra
2. konstruktivnost
(přínos pro žáka i učitele)
3. promyšlenost
a efektivnost
4. jasnost,
srozumitelnost a včasnost komunikace ve všech fázích hodnocení (od stanovení požadavků
až po oznamování zjištěných výsledků)
5. systematičnost
(pravidelnost)
6. pestrost
typů a metod hodnocení
7. didaktická
správnost
VI. Žák má právo:
1.
Být dopředu seznámen
s výukovými cíli, kompetencemi, které má v průběhu učení získat
2.
Být dopředu seznámen s pravidly
hodnocení, požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení
3.
Mít vytvořeny
odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení
4.
Na laskavé, pozitivní a náročné
prostředí, ve kterém je zvláště při negativním hodnocení respektována zásada
diskrétnosti a respektu k osobnosti žáka
5.
Být seznámen
s průběžným hodnocením svých výkonů a jeho souhrnným hodnocením
6.
Být seznámen
s důvody svého hodnocení
7.
Na opravu hodnocení
vybraných aktivit podle pravidel stanovených ve specifikaci hodnocení
jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů
8.
Požádat o nahlédnutí do
archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném
hodnotícím období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek)
9.
Požádat o termín
konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného
poradce, zástupce či ředitele školy
10. Zletilý žák má právo do tří dnů ode dne, kdy se seznámil
s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat
ředitele školy o přezkoušení, má-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz
zákon 561/2004, § 69, odst. 9)
11. Být v průběhu pololetí v každém vzdělávacím oboru
nejméně třikrát průběžně hodnocen.
VII. Učitel má právo:
1.
Nepřihlížet
k intervenci rodičů, která by se konala až před souhrnným hodnocením a
omezovala by objektivitu hodnocení za celé sledované období.
2.
Odložit souhrnné
hodnocení žáka, jestliže jeho absence přesáhla 25 % docházky za hodnocené
období, a stanovit doplňující zkoušku
3.
Odložit souhrnné
hodnocení žáka, jestliže nesplnil podmínky souhrnného hodnocení až do doby
splnění všech podmínek stanovených v pravidlech hodnocení
4.
Přerušit zkoušku, pokud
si při ní žák počíná nedovoleným způsobem (viz odst. B IX)
VIII. Zákonní zástupci žáka mají právo
1.
Být seznámeni
s obecnými pravidly hodnocení žáků i konkrétními zásadami hodnocení
v daném vzdělávacím oboru
2.
Být seznámeni
s průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho souhrnným hodnocením
3.
Požádat o nahlédnutí do
archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném
klasifikačním období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek)
4.
Požádat o termín
konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného
poradce, zástupkyni či ředitele školy
5.
Podat informace podstatné
pro hodnocení výkonů či chování žáka na začátku klasifikačního období nebo
v jeho průběhu vždy ihned poté, co došlo k podstatné události, která
může ovlivnit výkony a jejich následné hodnocení.
6.
Do tří dnů ode dne, kdy
se seznámili s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně
požádat ředitele školy o přezkoušení, mají-li pochybnosti o správnosti
hodnocení. (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9)
IX. Povinnosti studentů
1. Přistupovat
k výuce zodpovědně tak, aby při hodnocení dosahoval co nejlepších výsledků
2. Seznámit
se s pravidly hodnocení a dodržovat je
3. Při
hodnocení si počínat čestně a nepodvádět
X. Povinnosti učitelů
1.
Dopředu seznámit žáky s výukovými
cíli a kompetencemi, které má žák v průběhu učení získat
2.
Dopředu seznámit žáka s požadovanou
úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení
3.
Vytvářet žákům odpovídající podmínky pro
podání přiměřeného výkonu během hodnocení
4.
Při hodnocení vytvářet laskavé a náročné
prostředí, ve které je uplatňována zásada diskrétnosti zvláště při negativním
hodnocení
5.
Seznámit žáka s důvody provedeného
hodnocení
6.
Stanovit specifikaci pravidel hodnocení
pro vyučovaný vzdělávací obor či oblast. Specifikace hodnocení za vzdělávací
oblast či vzdělávací obor podléhá schválení ředitele školy a školské rady.
B. Získávání podkladů pro hodnocení – metody
zjišťování výkonů žáka
I. Průběžné sledování
výkonů žáka a jeho
připravenosti na vyučování, včetně zpracování domácích úkolů
Učitel zjišťuje úroveň schopností:
zpracovat novou učební látku, porozumět vyučovacím postupům, správně zařadit a
použít zpracované. Zohledňují se výkony žáka ve všech formách práce
(samostatná, párová, skupinová). U domácích úkolů se zjišťuje kromě výše
uvedených schopností též systematičnost a pečlivost jejich zpracování.
II. Průběžné sledování aktivity,
pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině
Učitel zjišťuje úroveň
spolupráce žáka ve vyučování, jeho zájem prokázat svůj výkon a úroveň takto prokázaného
výkonu, úsilí, pečlivost a úroveň plnění konkrétních dílčích cílů, resp. úkolů
v dané hodině.
Pro průběžné sledování žáka uvedené pod číslicemi I.a II. lze použít
kromě metody pozorování zejména orientační zkoušení (otázka – odpověď), zadání
konkrétního úkolu, časově nenáročného, krátké písemné zkoušení (tzv.
„desetiminutovky“) atd.
III. Ústní zkoušení
Učitel zjišťuje úroveň
žákových znalostí a úroveň jeho schopnosti použít znalosti (při řešení úkolů a
problémů), kterou žák prokazuje v komunikaci s učitelem, příp. jinými
žáky (nejlépe metodou dialogu).
Pro ústní zkoušení platí:
·
Učitel oznámí žákovi cíl
a téma zkoušení a hodnotící kritéria. Pokud se žák v průběhu zkoušky
dopustí chyby, která má podstatný vliv na řešení úkolu, učitel ho na chybu
upozorní.
·
Ústní
zkouška včetně hodnocení trvá maximálně 15 minut.
·
Ústní
zkouška se koná buď z podnětu žáka či jeho zákonného zástupce nebo
z podnětu učitele, a to jako zkouška dopředu ohlášená (v tomto
případě musí být žákovi oznámena aspoň 2 vyučovací dny dopředu) nebo
neohlášená. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace nemusí vyučující
žádosti o ústní zkoušku vyhovět. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace
se ústní zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená. Toto ustanovení se netýká
orientačního zkoušení v cizím jazyce.
·
Podstoupil-li
žák v jeden den dvě ústní zkoušky, má právo v případě třetího
vyvolání požádat vyučujícího o odložení zkoušky. O odložení zkoušky může žák
požádat i v případě, konal-li ve stejný den písemnou zkoušku čtvrtletní.
·
Omluvou
pro ústní zkoušku není žákova krátkodobá (max. dvoudenní) nepřítomnost ve
škole, pokud se nejedná o nepřítomnost, která končí v den bezprostředně
předcházející konkrétnímu vyučovacímu předmětu.
IV. Písemné zkoušení
Učitel
zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopností je použít (při
řešení úkolů či problémů), kterou žák prokazuje samostatně v písemném
projevu.
1. Kontrolní čtvrtletní písemné práce
Pro kontrolní práce
čtvrtletní platí:
·
Tyto práce se píší pouze
z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka (tzv. profilové předměty),
německého jazyka a francouzského jazyka a v posledních dvou ročnících
studia též ve volitelných vzdělávacích oborech, a to v trvání maximálně
jedné vyučovací hodiny. V ostatních vzdělávacích oborech se píší práce
středního rozsahu (viz níže).
·
Učitel oznámí cíl
zkoušky, rozsah látky, která bude zkoušena, minimálně 7 dní dopředu. Rozsah
látky nemusí být oznámen u čtvrtletních prací (sloh) v ČJ nebo v cizím
jazyce. Pokud se rozsah látky týká učiva probraného za pololetí či delší
období, obsahuje pouze základní učivo.
·
Termíny čtvrtletních či
vstupních prací zaznamenávají učitelé jednotlivých předmětů do poznámky
v třídní knize nejpozději 7 dní před konáním práce (stejně jako u prací
středního rozsahu).
·
Pokud žák zmešká termín
čtvrtletní (nebo vstupní) práce, musí ji nahradit, a to tak, aby za pololetí
byl vykonán stanovený rozsah čtvrtletních prací, který lze snížit jen
v odůvodněných případech (a při dostatku jiných podkladů pro souhrnné
hodnocení). Náhradní termín vyhlašuje učitel po dohodě se žákem (skupinou
žáků). Pokud žák kontrolní práci nenapíše v řádném ani náhradním termínu,
může to být důvodem k odložení klasifikace.
2. Písemné práce středního rozsahu –
většinou na závěr tematického celku nebo lekce (zpravidla za období kratší než
čtvrtletí)
Pro písemné práce středního rozsahu platí:
·
Písemná zkouška středního
rozsahu trvá 15–35 minut.
·
Učitel oznámí cíl zkoušky
a její obsah minimálně 7 dní dopředu. Termín plánované písemné práce zapíše do
poznámky v třídní knize (stejně jako u čtvrtletních prací).
·
Zmešká-li žák termín
písemné zkoušky středního rozsahu, může konat novou zkoušku v náhradním
termínu z podnětu učitele. Pokud žák za hodnotící období nesplní
v oboru učitelem předepsaný počet písemných zkoušek středního rozsahu,
může to být důvodem k odložení klasifikace.
·
Poslední úplný týden před
uzavřením klasifikace se mohou psát pouze čtvrtletní práce (profilové
předměty).
·
Omluvou pro psaní písemné
práce tohoto typu není žákova krátkodobá (dvoudenní) předchozí nepřítomnost ve
škole.
3. Ostatní písemné zkoušky (diktáty, malé
písemky…)
·
Nemusí učitel dopředu
oznamovat. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace se písemná zkouška
nesmí konat jako zkouška neohlášená.
·
Žák musí být seznámen
s cílem této zkoušky i hodnotícími kritérii. Počet ostatních písemných
zkoušek se řídí potřebami učitele a žáků v konkrétní situaci.
·
Trvá-li písemná zkouška
déle než 15 minut (diktáty v českém jazyku 20 minut), řídí se pravidly pro
písemnou zkoušku středního rozsahu.
·
V jeden den nesmí
psát student dvě čtvrtletní písemné práce nebo práce středního rozsahu, pokud s
tím sám výslovně nesouhlasí.
V. Praktická zkouška
Učitel zjišťuje úroveň
schopnosti použít získané znalosti a úroveň dovedností při řešení konkrétních
praktických úkolů, kterou žák prokazuje praktickým provedením úkolu ve
vyučování.
Praktická zkouška smí být prováděna pouze tehdy, byla-li žákovi nabídnuta
v této oblasti přiměřená příležitost k procvičení. Žák musí být
dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii. V případě,
že se žák dopustí chyby, podstatné pro další řešení úkolu, učitel na ni podle
možnosti ihned poukáže.
VI. Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy
Učitel zjišťuje úroveň
pohybových dovedností žáka především tím, že žáci plní dopředu stanovené
disciplíny a prokazují pohybové dovednosti. Úroveň jejich zvládnutí slouží
učiteli jako podklad pro hodnocení formou bodování dosažených výkonů. Student
méně pohybově nadaný může získat další body za metodiku prováděných činností a
splnění disciplín nad povinný rámec učiva. Žák musí být dopředu seznámen
s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii.
VII. Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty,
seminární práce, deníky…)
Učitel zjišťuje zejména úroveň
schopnosti žáka použít získané znalosti, což žák prokazuje samostatnou (příp.
párovou či skupinovou) dlouhodobější prací na konkrétním úkolu a předložením
výsledku práce ve vyučování (příp. s ústní či jinou prezentací).
Pro rozbor výsledků činnosti platí:
Učitel dopředu oznámí cíl, obsah a hodnotící kritéria.
VIII. Opravy dílčích výkonů žáka
Žák má právo být minimálně jednou za čtvrtletí informován o svém celkovém
prospěchu v každém předmětu.
Student může psát opravnou písemnou práci
z podnětu vyučujícího. Do souhrnné klasifikace se započítávají obě známky.
Těžištěm žákova úsilí získat lepší hodnocení je jeho systematický zájem o
zlepšení a o podávání lepších výkonů. Oprava souhrnné známky na základě jednoho
výkonu v době kratší než 3 dny před uzavřením klasifikace je nepřípustná.
IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem
Počíná-li si žák při hodnocení nepovoleným způsobem, učitel přeruší
zkoušku a rozhodne o dalším postupu.
Prokázané opisování v domácích písemných pracích (včetně seminárních
prací) je velmi závažným podvodem, který může být postižen jak v oblasti
klasifikace, tak sankcí od napomenuti třídního učitele do podmínečného
vyloučeni ze školy, a to podle míry závažnosti provinění.
C.
Posuzování výkonů, formy hodnocení
I. Základní formy hodnocení
Základní formy hodnocení je hodnocení klasifikací (známkou), hodnocení
body a procenty dosažených bodů a hodnocení slovní.
II. Hodnocení klasifikací
Student je hodnocen vzhledem ke stanoveným
výstupním kompetencím vzdělávacího oboru známkou takto:
a) výborný,
pokud má z probírané
oblasti učiva vytvořen logicky uspořádaný systém znalostí a dovedností, na
jejichž základě dovede řešit zadané úlohy a problémy a vysvětlovat jevy
samostatně a v souvislostech. Umí správně používat terminologii i pomocný
aparát, který správně používá k popisu skutečnosti. Chápe obsah a účelnost
pojmů. Student je schopen formulovat problémy, řešit je, závěry zobecňovat.
K jejich řešení je schopen využívat další zdroje informací. Je schopen
aktivní práce v týmu v různých rolích, dovede tým řídit. Student
přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je
rozšiřuje.
b) chvalitebný,
pokud má z probírané
oblasti učiva vytvořen uspořádaný systém znalostí a dovedností, které s
malou dopomocí a bez hrubých chyb dovede využít k řešení problémů i
k vysvětlování jevů. Umí používat odbornou terminologii i odpovídající
pomocný aparát. Chápe obsah základních pojmů. Student je schopen s mírnou
dopomocí formulovat problémy, řešit je a závěry zobecňovat. Student je schopen
pracovat samostatně se zdroji informací a s malou dopomocí je využívat pro
samostatnou práci. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích.
Student přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním
úsilím je rozšiřuje.
c) dobrý,
pokud vědomosti a
dovednosti studenta z probírané látky jsou neúplné, samostatná práce se
neobejde bez hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů umí
s dopomocí učitele. Vytvořený systém znalostí a dovedností
z probíraného učiva má logické mezery a nepřesnosti. Odbornou terminologii
a pojmy používá s drobnými chybami a bez úplného pochopení jejich obsahu.
Se zdroji informací pracuje s dopomocí. Je schopen být platným členem
pracovního týmu, pokud je tým dobře veden. K výuce přistupuje někdy
aktivně, ale často i pasivně a stává se pouze objektem vzdělávání.
d) dostatečný,
pokud student má ve vědomostech a
dovednostech vážné nedostatky a často se dopouští hrubých chyb. Řešit problémy
a vysvětlovat podstatu jevů dokáže pouze s dopomocí učitele, ale s ní
je schopen dospět ke správným závěrům. V odborných pojmech má závažné
nedostatky, ne vždy správně používá odbornou terminologii. Se zdroji informací
pracuje pouze s obtížemi. Je schopen účastnit se týmové práce. K výuce
přistupuje převážně pasivně, ve většině případů je pouze objektem vzdělávání.
e) nedostatečný,
pokud student má ve
vědomostech a znalostech zásadní nedostatky, které brání tomu, aby dokázal
vysvětlit i základní jevy a řešil i jednodušší problémy s dopomocí
učitele. Nerozumí odborným pojmům, neumí správně používat symboliku. Do
pracovního týmu se zapojuje jen s obtížemi, není platným členem týmu. Ve
výuce je pasivní, je objektem vzdělávání bez vlastního zájmu a úsilí.
Učitel klasifikaci důsledně a soustavně doplňuje promyšleným slovním
hodnocením, v němž uplatňuje osobní přístup k žákovi. Analyzuje žákův
výkon, okolnosti i žákovo úsilí tak, aby podpořil sebedůvěru žáka a motivoval
ho k dalšímu studiu.
III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů
Jako průběžné hodnocení, či paralelně s hodnocením klasifikací či
slovním hodnocením klasifikace je možné používat i alternativní způsob
hodnocení – např. bodové hodnocení a hodnocení procenty dosažných bodů
z možného osobního maxima. Hodnocení body a procenty dosažených bodů však
musí být nejpozději ke konci hodnotícího období jednoznačně převoditelné na
klasifikaci či být podkladem pro slovní hodnocení na vysvědčení.
Pro převod bodového hodnocení na klasifikaci (dílčí i souhrnnou)
používají jednotlivé vzdělávací obory tabulky, které zveřejní
v specifikaci hodnocení v daném oboru.
D. Souhrnné hodnocení za pololetí
I. Formy souhrnného hodnocení
Souhrnné hodnocení je možné provést
klasifikací (známkou), slovy či kombinací obou způsobů hodnocení. Jako podpůrného
sdělení, které je součástí slovního hodnocení, je možné použít hodnocení body a
procenty z dosažených bodů.
II. Souhrnné hodnocení klasifikací
Při tvorbě souhrnné známky na závěr hodnotícího období se učitel
rozhoduje na základě rozsahu a stupně obtížnosti jednotlivých zjištěných výkonů
žáka a jejich významu.
Souhrnná známka je tvořena na základě podkladů získaných různými metodami
(viz výše).
Žák má právo být seznámen s navrhovanou
souhrnnou známkou nejpozději v den konání klasifikační pedagogické rady. Učitel
je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a zhodnotit práci žáka
v jednotlivých oblastech (tj. splnění komplexních, příp. dílčích cílů).
III. Kombinované souhrnné hodnocení
Vedle hodnocení klasifikací je možné jako
doplňující souhrnné hodnocení provést hodnocení slovní, do kterého zahrnujeme i
hodnocení body a procenty dosažených bodů. Rozsah slovního hodnocení použitého
jako doplňující hodnocení k hodnocení klasifikací, stanovují specifikace
pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obory či předměty.
IV. Doplňující ustanovení k souhrnnému
hodnocení
a) Přesáhne-li absence žáka v kterémkoli předmětu 25 %
odučených hodin v daném hodnotícím období, může vyučující po dohodě
s třídním učitelem zadat žákovi doplňkovou souhrnnou zkoušku za celé
hodnotící období. O formě zkoušky rozhoduje vyučující. Do vykonání této zkoušky
je žákovi odloženo souhrnné hodnocení ze vzdělávacího oboru za dané hodnotící
období.
b)
Nesplní-li žák podmínky
souhrnného hodnocení stanovené ve specifikaci pravidel hodnocení pro jednotlivé
vzdělávací oblasti a obory, je žákovi odloženo souhrnné hodnocení až do splnění
podmínek.
c)
Má-li žák souhrnné
hodnocení odloženo až do vykonání doplňkové zkoušky či splnění podmínek
hodnocení, žák dostává vysvědčení, kde v příslušném místě pro hodnocení
vzdělávacího oboru je uvedeno „nehodnocen“. Žák nemá stanovený celkový prospěch
(proškrtnuto) a nemůže postoupit do vyššího ročníku. Po splnění doplňkové
zkoušky či podmínek hodnocení, dostává vysvědčení s datem ukončení posledního
hodnocení.
E. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se
specifickými vzdělávacími potřebami
I. Hodnocení žáků studujících podle individuálních vzdělávacích
plánů
Individuální
vzdělávací plán žáka stanoví zvláštní organizaci výuky a termíny hodnocení žáka
(zkoušek). Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a u
neplnoletých žáků také zákonným zástupcem žáka, je součástí osobní dokumentace
žáka.
II. Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami
Žákem
se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením,
zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací
potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Školské poradenské zařízení
ve své zprávě stanoví doporučení pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími
potřebami. Třídní učitel seznámí ostatní pedagogy s doporučením. Učitelé
postupují při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami podle
doporučení školského poradenského zařízení.
F. Hodnocení chování a výchovná opatření
Klasifikaci chování žáků
navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a
rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při klasifikaci
chování žáka se přihlédne k uděleným výchovným opatřením a k účinku
těchto opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování
ve škole, ale ve vážných případech lze v souladu se školním řádem
přihlédnout i k chování mimo školu.Kritériem pro klasifikaci chování je
dodržování pravidel chování a školního řádu během klasifikačního období.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace
chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje
pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se
dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své
chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu
s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného
přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se
opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje
nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je
v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných
přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova
nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně
vzdělávací činnost školy.
Výchovná
opatření
Výchovnými opatřeními
jsou pochvaly (pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy) a opatření
k posílení kázně žáků.
Pochvaly se zaznamenávají
do třídních výkazů a jsou přikládány na zvláštních formulářích
k vysvědčení.
Opatření k posílení
kázně žáků se ukládá za závažné, nebo opakovaná méně závažná provinění proti
školnímu řádu a to neprodleně. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno
opatření k posílení kázně. Podle závažnosti provinění se ukládá některé
z těchto opatření:
napomenutí třídního
učitele
důtka třídního učitele
důtka ředitele školy
podmíněné vyloučení ze
studia
vyloučení ze studia
Třídní učitel může žákovi
podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky
neprodleně oznámí řediteli školy. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy zpravidla
na návrh třídního učitele případně i jiného vyučujícího.
Při podmíněném vyloučení
ředitel stanoví zkušební lhůtu nejdéle na 1 rok. O podmínečném vyloučení a
vyloučení žáka rozhoduje ředitel školy. Vyloučen ze studia nemůže být žák
plnící povinnou školní docházku.
Výchovná opatření se
udělují bez zbytečných odkladů.
O udělení a uložení
výchovných opatření žákovi uvědomí třídní učitel (o napomenutí a důtce třídního
učitele) nebo ředitel školy (o ostatních výchovných opatřeních) zákonného
zástupce nezletilého žáka nebo rodiče zletilého žáka. Opatření se zaznamenává
do třídního výkazu, neuvádí se na vysvědčení.
G. Vysvědčení
o
Vysvědčení je vydáváno na příslušném
tiskopise a jeho vydávání se řídí vyhláškou MŠMT ČR 223/2005.
o
Vysvědčení studentů, kteří dosáhnou
stupně základního vzdělání, obsahuje jedinečný desetimístný evidenční znak,
který je tvořen takto:
o
3. znak je velké písmeno A, B, C, nebo
S podle třídy
o
4.–7. znak tvoří letopočet, ve kterém je
vysvědčení vydáno
o
8.znak je 0
Tento
evidenční znak se uvádí i ve školní matrice.
Na konci 1. klasifikačního období
(pololetí) dostávají žáci výpis z vysvědčení.
Výpis z vysvědčení obsahuje všechny údaje shodné s vysvědčením a je
opatřen otiskem razítka školy a podpisem třídního učitele.
1.
Žák koná komisionální zkoušku jako formu přezkoumání souhrnného
hodnocení v těchto případech:
i.
Koná-li opravné zkoušky
ii.
Požádá-li zletilý žák (tj. žák ve věku 18 let a více)či jeho
zákonný zástupce o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o
správnosti hodnocení do tří dnů od okamžiku, kdy se o hodnocení dozvěděl.
2.
Při komisionální zkoušce posuzuje výkon žáka tříčlenná komise.
Předsedou komise je zpravidla třídní učitel, popř. jiný pedagog jmenovaný
ředitelem školy, dále zkoušející učitel (vyučující daného předmětu )a přísedící
učitel.
3.
Rozsah prověřovaných kompetencí zahrnuje zpravidla učivo jednoho
pololetí s celkovým základním přehledem dosud probíraného učiva. Pokud
komisionální zkouška probíhá na konci školního roku a žák nebyl hodnocen
v pololetí nebo byl hodnocen známkou nedostatečná, zahrnuje komisionální
zkouška učivo celého školního roku.
4.
Komisionální zkouška trvá 30 minut. Součástí zkoušky je test a
ústní zkouška. U vzdělávacích oborů, ve kterých hodnocení probíhá formou
pohybové či praktické zkoušky, může být tato zkouška součástí komisionální
zkoušky. Komisionální zkouška pak může být prodloužena o další 15 minut.
5.
Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální
zkoušku.
6.
Hodnocení komisionální zkoušky se provádí stejnou formou, jako je
prováděno hodnocení vzdělávacího oboru, z něhož se zkouška koná.
7.
Komisionální zkouška je zkouška veřejná. Výsledek zkoušky vyhlásí
předseda komise veřejně v den konání zkoušky. Hodnocení žáka
v komisionální zkoušce je hodnocením na vysvědčení.
jsou
stanovena na základě konsensu předmětových komisí a upravují zejména
a) Používanou
formu průběžného hodnocení (klasifikace, body, slovní hodnocení)
b) Předmět
hodnocení - hodnocené aktivity a jejich minimální četnost
c) Formu
hodnocení na vysvědčení (klasifikace, slovní hodnocení) a pravidla pro vytváření
souhrnného hodnocení (váha jednotlivých typů průběžných hodnocení)
d) Pravidla
pro opravy známek (pokud postup pro opravy uvedený ve společných pravidlech
nevyhovuje)
e) Podmínky
uzavření souhrnného hodnocení
f)
Hodnotící kritéria
Specifikace pravidel hodnocení pro
jednotlivé vzdělávací oblasti či obory jsou přílohou této směrnice.
J. Závěrečná ustanovení
1. Tato
pravidla jsou závazná pro všechny pedagogické pracovníky školy a pro všechny
žáky. Třídní učitel je povinen seznámit žáky s pravidly hodnocení,
jednotliví vyučující potom se specifickými pravidly hodnocení.
2. Dodržování
pravidel hodnocení je kontrolováno ředitelem školy, zástupci ředitele,
vedoucími předmětových komisí, a to při hospitační činnosti, rozhovorech
s učiteli, na jednáních pedagogické rady a rozborem pedagogické
dokumentace. Kromě postupů uvedených ve školním řádu školy, mají všichni žáci
možnost se k hodnocení vyjádřit.
3. V odůvodněném
případě může ředitel školy udělit výjimku z těchto pravidel.
4. Každý
člen společenství může navrhnout změnu pravidel hodnocení. O návrhu budou
jednat pedagogičtí pracovníci školy, studentský parlament, školská rada, rada
rodičů.
5. Tato
pravidla byla přijata po předchozím projednání pedagogickou radou, radou
rodičů, školskou radou a studentským parlamentem.
V Kroměříži dne
12. 12. 2007.
Školská rada schválila
dne 9. 11. 2007
Mgr. Štěpán Bekárek,
ředitel AG