VI. Pravidla hodnocení na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži (dále AG)

 

A. Obecná ustanovení

 

I. Hodnocením rozumíme plánovitý a řízený proces získávání podkladů o výkonech, resp. učebních činnostech žáka v daném vzdělávacím oboru, nebo o jeho chování, a na ně navazující (záměrné a analytické) posuzování dosažené úrovně těchto výkonů, resp. učebních činností nebo chování podle dopředu daných kritérií. Hodnocení vypovídá o vývoji žáka v čase, o tom, jak splnil kritéria v daném vzdělávacím oboru i jaké je jeho pořadí v rámci srovnatelné skupiny.

 

II. Cíle hodnocení:

-          z hlediska učitele

1.    průběžná kontrola plnění výukových cílů, včetně případné korekce (formativní, zpětnovazební hodnocení)

2.    zjišťování úrovně žákova výkonu a učebních činností (vědomostí, dovedností, postojů), dosažené za sledované období (tj. posouzení, co se za určité období naučil, a jak) a klasifikace

3.    tvorba podkladů pro informování vnějších autorit o prospěchu a dosažených kompetencích žáka

-          z hlediska žáka

1.    poskytnutí zpětné vazby o pokroku v plnění zamýšlených výukových cílů (pomoc při odkrývání silných a slabých stránek) a motivace k dalšímu učení

2.    porovnání dosaženého výkonu (vědomostí, dovedností, postojů) s výkonem očekávaným, který je vymezen jako norma nebo kritérium

3.    vytvoření modelu pro nácvik a zvládnutí hodnocení vlastního výkonu či výkonu spolužáka

 

III. Předmět hodnocení:

a)    kvalita dosaženého výkonu žáka v závislosti na dopředu deklarovaném cíli, tj. splnění úkolu co do obsahu a formy

b)    kvalita učební činnosti žáka, tj.

§  jeho píle a zájem o učení (= snaha, úsilí, pracovní návyky)

§  posun ve výkonech (= srovnání s dřívějšími výkony ve vztahu k vlastním možnostem)

 

IV. Předpoklady objektivního hodnocení:

1.    Učitel promyslí a dopředu seznámí žáky s

a)    výukovými cíli (= co se mají žáci naučit), resp. kompetencemi, které mají žáci získat

b)    požadovanou úrovní výkonů, v návaznosti na cíle (= co bude hodnoceno)

c)    kritérii či normami hodnocení

2.    Učitel stanoví tyto cíle na základě výstupních kompetencí stanovených osnovami vzdělávacího oboru ve školním vzdělávacím programu, stanoví jejich konkretizací na příslušné kratší období. Z takto stanovených cílů a učební látky probrané v daném vzdělávacím oboru a třídě k datu hodnocení vychází při získávání podkladů pro hodnocení (tj. konkrétním zjišťování výkonů).

3.    Učitel vytváří žákům podmínky pro podání přiměřeného výkonu. Při tvorbě zkouškových materiálů vychází učitel ze zásady, že i průměrně nadaný, ale pracovitý žák má možnost dosáhnout velmi dobrého výsledku.

4.    Zjišťování výkonů pro následné hodnocení se provádí v době vyučování. Pokud je hodnocení prováděno mimo vyučování, jedná se o  zkoušku veřejnou.

5.    Učitel promýšlí, jak žáky motivovat a systematicky zapojit do hodnocení:

a)    protože působí jako vzor a metodik, vysvětluje žákům postup a důvody svého hodnocení

b)    nechává žáky hodnotit výkony spolužáků podle dopředu daných kritérií. Vždy trvá na příslušném zdůvodnění.

c)    součástí sebehodnocení žáků (i hodnocení spolužáků) je umění odhalit chybu (kontrola práce, opravování), umění posoudit chybu (závažnost chyby, příčiny) a umění najít cestu k nápravě (východisko)

6.    Žák byl seznámen s pravidly hodnocení.

 

V. Požadavky na hodnocení

1.    kultivovanost a pozitivní atmosféra

2.    konstruktivnost (přínos pro žáka i učitele)

3.    promyšlenost a efektivnost

4.    jasnost, srozumitelnost a včasnost komunikace ve všech fázích hodnocení (od stanovení požadavků až po oznamování zjištěných výsledků)

5.    systematičnost (pravidelnost)

6.    pestrost typů a metod hodnocení

7.    didaktická správnost

 

VI. Žák má právo:

1.       Být dopředu seznámen s výukovými cíli, kompetencemi, které má v průběhu učení získat

2.       Být dopředu seznámen s pravidly hodnocení, požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení

3.       Mít vytvořeny odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení

4.       Na laskavé, pozitivní a náročné prostředí, ve kterém je zvláště při negativním hodnocení respektována zásada diskrétnosti a respektu k osobnosti žáka

5.       Být seznámen s průběžným hodnocením svých výkonů a jeho souhrnným hodnocením

6.       Být seznámen s důvody svého hodnocení

7.       Na opravu hodnocení vybraných aktivit podle pravidel stanovených ve specifikaci hodnocení jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů

8.       Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném hodnotícím období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek)

9.       Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného poradce, zástupce či ředitele školy

10.    Zletilý žák má právo do tří dnů ode dne, kdy se seznámil s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, má-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9)

11.    Být v průběhu pololetí v každém vzdělávacím oboru nejméně třikrát průběžně hodnocen.

 

VII. Učitel má právo:

1.    Nepřihlížet k intervenci rodičů, která by se konala až před souhrnným hodnocením a omezovala by objektivitu hodnocení za celé sledované období.

2.    Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže jeho absence přesáhla 25 % docházky za hodnocené období, a stanovit doplňující zkoušku

3.    Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže nesplnil podmínky souhrnného hodnocení až do doby splnění všech podmínek stanovených v pravidlech hodnocení

4.    Přerušit zkoušku, pokud si při ní žák počíná nedovoleným způsobem (viz odst. B IX)

 

VIII. Zákonní zástupci žáka mají právo

1.    Být seznámeni s obecnými pravidly hodnocení žáků i konkrétními zásadami hodnocení v daném vzdělávacím oboru

2.    Být seznámeni s průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho souhrnným hodnocením

3.    Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném klasifikačním období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek)

4.    Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného poradce, zástupkyni či ředitele školy

5.    Podat informace podstatné pro hodnocení výkonů či chování žáka na začátku klasifikačního období nebo v jeho průběhu vždy ihned poté, co došlo k podstatné události, která může ovlivnit výkony a jejich následné hodnocení.

6.    Do tří dnů ode dne, kdy se seznámili s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, mají-li pochybnosti o správnosti hodnocení. (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9)

 

IX. Povinnosti žáků

1.    Přistupovat k výuce zodpovědně tak, aby při hodnocení dosahoval co nejlepších výsledků

2.    Seznámit se s pravidly hodnocení a dodržovat je

3.    Při hodnocení si počínat čestně a nepodvádět

 

X. Povinnosti učitelů

1.    Dopředu seznámit žáky s výukovými cíli a kompetencemi, které má žák v průběhu učení získat

2.    Dopředu seznámit žáka s požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení

3.    Vytvářet žákům odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení

4.    Při hodnocení vytvářet laskavé a náročné prostředí, ve které je uplatňována zásada diskrétnosti zvláště při negativním hodnocení

5.    Seznámit žáka s důvody provedeného hodnocení

6.    Stanovit specifikaci pravidel hodnocení pro vyučovaný vzdělávací obor či oblast. Specifikace hodnocení za vzdělávací oblast či vzdělávací obor podléhá schválení ředitele školy a školské rady.

 

 

 

B. Získávání podkladů pro hodnocení – metody zjišťování výkonů žáka

I. Průběžné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, včetně zpracování domácích úkolů

Učitel zjišťuje úroveň schopností: zpracovat novou učební látku, porozumět vyučovacím postupům, správně zařadit a použít zpracované. Zohledňují se výkony žáka ve všech formách práce (samostatná, párová, skupinová). U domácích úkolů se zjišťuje kromě výše uvedených schopností též systematičnost a pečlivost jejich zpracování.

 

II. Průběžné sledování aktivity, pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině

Učitel zjišťuje úroveň spolupráce žáka ve vyučování, jeho zájem prokázat svůj výkon a úroveň takto prokázaného výkonu, úsilí, pečlivost a úroveň plnění konkrétních dílčích cílů, resp. úkolů v dané hodině.

Pro průběžné sledování žáka uvedené pod číslicemi I. a II. lze použít kromě metody pozorování zejména orientační zkoušení (otázka – odpověď), zadání konkrétního úkolu, časově nenáročného, krátké písemné zkoušení (tzv. „desetiminutovky“) atd.

 

III. Ústní zkoušení

Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopnosti použít znalosti (při řešení úkolů a problémů), kterou žák prokazuje v komunikaci s učitelem, příp. jinými žáky (nejlépe metodou dialogu).

Pro ústní zkoušení platí:

·         Učitel oznámí žákovi cíl a téma zkoušení a hodnotící kritéria. Pokud se žák v průběhu zkoušky dopustí chyby, která má podstatný vliv na řešení úkolu, učitel ho na chybu upozorní.

·         Ústní zkouška včetně hodnocení trvá maximálně 15 minut.

·         Ústní zkouška se koná buď z podnětu žáka či jeho zákonného zástupce nebo z podnětu učitele, a to jako zkouška dopředu ohlášená (v tomto případě musí být žákovi oznámena aspoň 2 vyučovací dny dopředu) nebo neohlášená. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace nemusí vyučující žádosti o ústní zkoušku vyhovět. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace se ústní zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená. Toto ustanovení se netýká orientačního zkoušení v cizím jazyce.

·         Podstoupil-li žák v jeden den dvě ústní zkoušky, má právo v případě třetího vyvolání požádat vyučujícího o odložení zkoušky. O odložení zkoušky může žák požádat i v případě, konal-li ve stejný den písemnou zkoušku čtvrtletní.

·         Omluvou pro ústní zkoušku není žákova krátkodobá (max. dvoudenní) nepřítomnost ve škole, pokud se nejedná o nepřítomnost, která končí v den bezprostředně předcházející konkrétnímu vyučovacímu předmětu.

 

IV. Písemné zkoušení

Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopností je použít (při řešení úkolů či problémů), kterou žák prokazuje samostatně v písemném projevu.

 

1. Kontrolní čtvrtletní písemné práce

Pro kontrolní práce čtvrtletní platí:

·         Tyto práce se píší pouze z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka (tzv. profilové předměty), německého jazyka a francouzského jazyka a v posledních dvou ročnících studia též ve volitelných vzdělávacích oborech, a to v trvání maximálně jedné vyučovací hodiny. V ostatních vzdělávacích oborech se píší práce středního rozsahu (viz níže).

·         Učitel oznámí cíl zkoušky, rozsah látky, která bude zkoušena, minimálně 7 dní dopředu. Rozsah látky nemusí být oznámen u čtvrtletních prací (sloh) v ČJ nebo v cizím jazyce. Pokud se rozsah látky týká učiva probraného za pololetí či delší období, obsahuje pouze základní učivo.

·         Termíny čtvrtletních či vstupních prací zaznamenávají učitelé jednotlivých předmětů do poznámky v třídní knize nejpozději 7 dní před konáním práce (stejně jako u prací středního rozsahu).

·         Pokud žák zmešká termín čtvrtletní (nebo vstupní) práce, musí ji nahradit, a to tak, aby za pololetí byl vykonán stanovený rozsah čtvrtletních prací, který lze snížit jen v odůvodněných případech (a při dostatku jiných podkladů pro souhrnné hodnocení). Náhradní termín vyhlašuje učitel po dohodě se žákem (skupinou žáků). Pokud žák kontrolní práci nenapíše v řádném ani náhradním termínu, může to být důvodem k odložení klasifikace.

 

2. Písemné práce středního rozsahu – většinou na závěr tematického celku nebo lekce (zpravidla za období kratší než čtvrtletí)

Pro písemné práce středního rozsahu platí:

·         Písemná zkouška středního rozsahu trvá 15–35 minut.

·         Učitel oznámí cíl zkoušky a její obsah minimálně 7 dní dopředu. Termín plánované písemné práce zapíše do poznámky v třídní knize (stejně jako u čtvrtletních prací).

·         Zmešká-li žák termín písemné zkoušky středního rozsahu, může konat novou zkoušku v náhradním termínu z podnětu učitele. Pokud žák za hodnotící období nesplní v oboru učitelem předepsaný počet písemných zkoušek středního rozsahu, může to být důvodem k odložení klasifikace.

·         Poslední úplný týden před uzavřením klasifikace se mohou psát pouze čtvrtletní práce (profilové předměty).

·         Omluvou pro psaní písemné práce tohoto typu není žákova krátkodobá (dvoudenní) předchozí nepřítomnost ve škole.

 

3. Ostatní písemné zkoušky (diktáty, malé písemky…)

·         Nemusí učitel dopředu oznamovat. Posledních 14 dní před uzavřením klasifikace se písemná zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená.

·         Žák musí být seznámen s cílem této zkoušky i hodnotícími kritérii. Počet ostatních písemných zkoušek se řídí potřebami učitele a žáků v konkrétní situaci.

·         Trvá-li písemná zkouška déle než 15 minut (diktáty v českém jazyku 20 minut), řídí se pravidly pro písemnou zkoušku středního rozsahu.

·         V jeden den nesmí psát žák dvě čtvrtletní písemné práce nebo práce středního rozsahu, pokud s tím sám výslovně nesouhlasí.

 

V. Praktická zkouška

Učitel zjišťuje úroveň schopnosti použít získané znalosti a úroveň dovedností při řešení konkrétních praktických úkolů, kterou žák prokazuje praktickým provedením úkolu ve vyučování.

 

Praktická zkouška smí být prováděna pouze tehdy, byla-li žákovi nabídnuta v této oblasti přiměřená příležitost k procvičení. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii. V případě, že se žák dopustí chyby, podstatné pro další řešení úkolu, učitel na ni podle možnosti ihned poukáže.

 

VI. Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy

Učitel zjišťuje úroveň pohybových dovedností žáka především tím, že žáci plní dopředu stanovené disciplíny a prokazují pohybové dovednosti. Úroveň jejich zvládnutí slouží učiteli jako podklad pro hodnocení formou bodování dosažených výkonů. Žák méně pohybově nadaný může získat další body za metodiku prováděných činností a splnění disciplín nad povinný rámec učiva. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii.

 

VII. Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty, seminární práce, deníky…)

Učitel zjišťuje zejména úroveň schopnosti žáka použít získané znalosti, což žák prokazuje samostatnou (příp. párovou či skupinovou) dlouhodobější prací na konkrétním úkolu a předložením výsledku práce ve vyučování (příp. s ústní či jinou prezentací).

Pro rozbor výsledků činnosti platí: Učitel dopředu oznámí cíl, obsah a hodnotící kritéria.

 

VIII. Opravy dílčích výkonů žáka

Žák má právo být minimálně jednou za čtvrtletí informován o svém celkovém prospěchu v každém předmětu.

Žák může psát opravnou písemnou práci z podnětu vyučujícího. Do souhrnné klasifikace se započítávají obě známky.

Těžištěm žákova úsilí získat lepší hodnocení je jeho systematický zájem o zlepšení a o podávání lepších výkonů. Oprava souhrnné známky na základě jednoho výkonu v době kratší než 3 dny před uzavřením klasifikace je nepřípustná.

 

IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem

Počíná-li si žák při hodnocení nepovoleným způsobem, učitel přeruší zkoušku a rozhodne o dalším postupu.

Prokázané opisování v domácích písemných pracích (včetně seminárních prací) je velmi závažným podvodem, který může být postižen jak v oblasti klasifikace, tak sankcí od napomenuti třídního učitele do podmínečného vyloučeni ze školy, a to podle míry závažnosti provinění.

 

 

 

C. Posuzování výkonů, formy hodnocení

I. Základní formy hodnocení

Základní formy hodnocení je hodnocení klasifikací (známkou), hodnocení body a procenty dosažených bodů a hodnocení slovní.

 

II. Hodnocení klasifikací

Žák je hodnocen vzhledem ke stanoveným výstupním kompetencím vzdělávacího oboru známkou takto:

a)   výborný,

pokud má z probírané oblasti učiva vytvořen logicky uspořádaný systém znalostí a dovedností, na jejichž základě dovede řešit zadané úlohy a problémy a vysvětlovat jevy samostatně a v souvislostech. Umí správně používat terminologii i pomocný aparát, který správně používá k popisu skutečnosti. Chápe obsah a účelnost pojmů. Žák je schopen formulovat problémy, řešit je, závěry zobecňovat. K jejich řešení je schopen využívat další zdroje informací. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích, dovede tým řídit. Žák přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje.

b)   chvalitebný,

pokud má z probírané oblasti učiva vytvořen uspořádaný systém znalostí a dovedností, které s malou dopomocí a bez hrubých chyb dovede využít k řešení problémů i k vysvětlování jevů. Umí používat odbornou terminologii i odpovídající pomocný aparát. Chápe obsah základních pojmů. Žák je schopen s mírnou dopomocí formulovat problémy, řešit je a závěry zobecňovat. Žák je schopen pracovat samostatně se zdroji informací a s malou dopomocí je využívat pro samostatnou práci. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích. Žák přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje.

c)   dobrý,

pokud vědomosti a dovednosti žáka z probírané látky jsou neúplné, samostatná práce se neobejde bez hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů umí s dopomocí učitele. Vytvořený systém znalostí a dovedností z probíraného učiva má logické mezery a nepřesnosti. Odbornou terminologii a pojmy používá s drobnými chybami a bez úplného pochopení jejich obsahu. Se zdroji informací pracuje s dopomocí. Je schopen být platným členem pracovního týmu, pokud je tým dobře veden. K výuce přistupuje někdy aktivně, ale často i pasivně a stává se pouze objektem vzdělávání.

d)   dostatečný,

pokud žák má ve vědomostech a dovednostech vážné nedostatky a často se dopouští hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů dokáže pouze s dopomocí učitele, ale s ní je schopen dospět ke správným závěrům. V odborných pojmech má závažné nedostatky, ne vždy správně používá odbornou terminologii. Se zdroji informací pracuje pouze s obtížemi. Je schopen účastnit se týmové práce. K výuce přistupuje převážně pasivně, ve většině případů je pouze objektem vzdělávání.

e)   nedostatečný,

pokud žák má ve vědomostech a znalostech zásadní nedostatky, které brání tomu, aby dokázal vysvětlit i základní jevy a řešil i jednodušší problémy s dopomocí učitele. Nerozumí odborným pojmům, neumí správně používat symboliku. Do pracovního týmu se zapojuje jen s obtížemi, není platným členem týmu. Ve výuce je pasivní, je objektem vzdělávání bez vlastního zájmu a úsilí.

 

Učitel klasifikaci důsledně a soustavně doplňuje promyšleným slovním hodnocením, v němž uplatňuje osobní přístup k žákovi. Analyzuje žákův výkon, okolnosti i žákovo úsilí tak, aby podpořil sebedůvěru žáka a motivoval ho k dalšímu studiu.

 

III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů

Jako průběžné hodnocení, či paralelně s hodnocením klasifikací či slovním hodnocením klasifikace je možné používat i alternativní způsob hodnocení – např. bodové hodnocení a hodnocení procenty dosažných bodů z možného osobního maxima. Hodnocení body a procenty dosažených bodů však musí být nejpozději ke konci hodnotícího období jednoznačně převoditelné na klasifikaci či být podkladem pro slovní hodnocení na vysvědčení.

Pro převod bodového hodnocení na klasifikaci (dílčí i souhrnnou) používají jednotlivé vzdělávací obory tabulky, které zveřejní v specifikaci hodnocení v daném oboru.

 

 

 

D. Souhrnné hodnocení za pololetí

I. Formy souhrnného hodnocení

Souhrnné hodnocení je možné provést klasifikací (známkou), slovy či kombinací obou způsobů hodnocení. Jako podpůrného sdělení, které je součástí slovního hodnocení, je možné použít hodnocení body a procenty z dosažených bodů.

 

II. Souhrnné hodnocení klasifikací

Při tvorbě souhrnné známky na závěr hodnotícího období se učitel rozhoduje na základě rozsahu a stupně obtížnosti jednotlivých zjištěných výkonů žáka a jejich významu.

Souhrnná známka je tvořena na základě podkladů získaných různými metodami (viz výše).

Žák má právo být seznámen s navrhovanou souhrnnou známkou nejpozději v den konání klasifikační pedagogické rady. Učitel je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a zhodnotit práci žáka v jednotlivých oblastech (tj. splnění komplexních, příp. dílčích cílů).

 

III. Kombinované souhrnné hodnocení

Vedle hodnocení klasifikací je možné jako doplňující souhrnné hodnocení provést hodnocení slovní, do kterého zahrnujeme i hodnocení body a procenty dosažených bodů. Rozsah slovního hodnocení použitého jako doplňující hodnocení k hodnocení klasifikací, stanovují specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obory či předměty.

 

IV. Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení

a)    Přesáhne-li absence žáka v kterémkoli předmětu 25 % odučených hodin v daném hodnotícím období, může vyučující po dohodě s třídním učitelem zadat žákovi doplňkovou souhrnnou zkoušku za celé hodnotící období. O formě zkoušky rozhoduje vyučující. Do vykonání této zkoušky je žákovi odloženo souhrnné hodnocení ze vzdělávacího oboru za dané hodnotící období. 

b)    Nesplní-li žák podmínky souhrnného hodnocení stanovené ve specifikaci pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory, je žákovi odloženo souhrnné hodnocení až do splnění podmínek.

c)    Má-li žák souhrnné hodnocení odloženo až do vykonání doplňkové zkoušky či splnění podmínek hodnocení, žák dostává vysvědčení, kde v příslušném místě pro hodnocení vzdělávacího oboru je uvedeno „nehodnocen“. Žák nemá stanovený celkový prospěch (proškrtnuto) a nemůže postoupit do vyššího ročníku. Po splnění doplňkové zkoušky či podmínek hodnocení, dostává vysvědčení s datem ukončení posledního hodnocení.

 

 

 

E. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

I. Hodnocení žáků studujících podle individuálních vzdělávacích plánů

Individuální vzdělávací plán žáka stanoví zvláštní organizaci výuky a termíny hodnocení žáka (zkoušek). Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a u neplnoletých žáků také zákonným zástupcem žáka, je součástí osobní dokumentace žáka.

II. Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Školské poradenské zařízení ve své zprávě stanoví doporučení pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Třídní učitel seznámí ostatní pedagogy s doporučením. Učitelé postupují při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami podle doporučení školského poradenského zařízení.

 

 

 

F. Hodnocení chování a výchovná opatření

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při klasifikaci chování žáka se přihlédne k uděleným výchovným opatřením a k účinku těchto opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole, ale ve vážných případech lze v souladu se školním řádem přihlédnout i k chování mimo školu.Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování a školního řádu během klasifikačního období.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

 

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly (pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy) a opatření k posílení kázně žáků.

Pochvaly se zaznamenávají do třídních výkazů a jsou přikládány na zvláštních formulářích k vysvědčení.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné, nebo opakovaná méně závažná provinění proti školnímu řádu a to neprodleně. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

napomenutí třídního učitele

důtka třídního učitele

důtka ředitele školy

podmíněné vyloučení ze studia

vyloučení ze studia

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy zpravidla na návrh třídního učitele případně i jiného vyučujícího.

Při podmíněném vyloučení ředitel stanoví zkušební lhůtu nejdéle na 1 rok. O podmínečném vyloučení a vyloučení žáka rozhoduje ředitel školy. Vyloučen ze studia nemůže být žák plnící povinnou školní docházku.

Výchovná opatření se udělují bez zbytečných odkladů.

O udělení a uložení výchovných opatření žákovi uvědomí třídní učitel (o napomenutí a důtce třídního učitele) nebo ředitel školy (o ostatních výchovných opatřeních) zákonného zástupce nezletilého žáka nebo rodiče zletilého žáka. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu, neuvádí se na vysvědčení.

 

 

 

G. Vysvědčení

o    Vysvědčení je vydáváno na příslušném tiskopise a jeho vydávání se řídí vyhláškou MŠMT ČR 223/2005.

o    Vysvědčení žáků, kteří dosáhnou stupně základního vzdělání, obsahuje jedinečný desetimístný evidenční znak, který je tvořen takto:

-         1. a 2. znak tvoří označení ročníku římskou číslicí

-         3. znak je velké písmeno A, B, C, nebo S podle třídy

-         4.–7. znak tvoří letopočet, ve kterém je vysvědčení vydáno

-         8.znak je 0

-         9. a 10. znak je číslo žáka v třídním výkazu

         Tento evidenční znak se uvádí i ve školní matrice.

Na konci 1. klasifikačního období (pololetí) dostávají žáci výpis z vysvědčení. Výpis z vysvědčení obsahuje všechny údaje shodné s vysvědčením a je opatřen otiskem razítka školy a podpisem třídního učitele.

 

 

 

H. Komisionální zkouška

1.    Žák koná komisionální zkoušku jako formu přezkoumání souhrnného hodnocení v těchto případech:

                                                             i.    Koná-li opravné zkoušky

                                                            ii.    Požádá-li zletilý žák (tj. žák ve věku 18 let a více)či jeho zákonný zástupce o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení do tří dnů od okamžiku, kdy se o hodnocení dozvěděl.

2.    Při komisionální zkoušce posuzuje výkon žáka tříčlenná komise. Předsedou komise je zpravidla třídní učitel, popř. jiný pedagog jmenovaný ředitelem školy, dále zkoušející učitel (vyučující daného předmětu )a přísedící učitel.

3.    Rozsah prověřovaných kompetencí zahrnuje zpravidla učivo jednoho pololetí s celkovým základním přehledem dosud probíraného učiva. Pokud komisionální zkouška probíhá na konci školního roku a žák nebyl hodnocen v pololetí nebo byl hodnocen známkou nedostatečná, zahrnuje komisionální zkouška učivo celého školního roku.

4.    Komisionální zkouška trvá 30 minut. Součástí zkoušky je test a ústní zkouška. U vzdělávacích oborů, ve kterých hodnocení probíhá formou pohybové či praktické zkoušky, může být tato zkouška součástí komisionální zkoušky. Komisionální zkouška pak může být prodloužena o další 15 minut.

5.    Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální zkoušku.

6.    Hodnocení komisionální zkoušky se provádí stejnou formou, jako je prováděno hodnocení vzdělávacího oboru, z něhož se zkouška koná.

7.    Komisionální zkouška je zkouška veřejná. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky. Hodnocení žáka v komisionální zkoušce je hodnocením na vysvědčení.

 

 

 

I. Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory

jsou stanovena na základě konsensu předmětových komisí a upravují zejména

a)   Používanou formu průběžného hodnocení (klasifikace, body, slovní hodnocení)

b)   Předmět hodnocení - hodnocené aktivity a jejich minimální četnost

c)    Formu hodnocení na vysvědčení (klasifikace, slovní hodnocení) a pravidla pro vytváření souhrnného hodnocení (váha jednotlivých typů průběžných hodnocení)

d)   Pravidla pro opravy známek (pokud postup pro opravy uvedený ve společných pravidlech nevyhovuje)

e)   Podmínky uzavření souhrnného hodnocení

f)    Hodnotící kritéria

Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti či obory jsou přílohou této směrnice.

 

 

 

J. Společná ustanovení

1.    Tato pravidla jsou závazná pro všechny pedagogické pracovníky školy a pro všechny žáky. Třídní učitel je povinen seznámit žáky s pravidly hodnocení, jednotliví vyučující potom se specifickými pravidly hodnocení.

2.    Dodržování pravidel hodnocení je kontrolováno ředitelem školy, zástupci ředitele, vedoucími předmětových komisí, a to při hospitační činnosti, rozhovorech s učiteli, na jednáních pedagogické rady a rozborem pedagogické dokumentace. Kromě postupů uvedených ve školním řádu školy, mají všichni žáci možnost se k hodnocení vyjádřit.

3.    V odůvodněném případě může ředitel školy udělit výjimku z těchto pravidel.

4.    Každý člen společenství může navrhnout změnu pravidel hodnocení. O návrhu budou jednat pedagogičtí pracovníci školy, žákovský parlament, školská rada, rada rodičů.

5.    Tato pravidla byla přijata po předchozím projednání pedagogickou radou, radou rodičů, školskou radou a žákovským parlamentem.