Myslíte, že máte pevné nervy a trpělivost, jestliže ano, zkuste si práci konzervátora či restaurátora. Umíte vydržet desítky hodin pracovat na jediné rozbité nádobě či jen skládat nekonečné puzzle v podobě keramických střepů.
Mravenčí práci konzervátorů, archeologů a restaurátorů jsme si mohli během vyzkoušet projektového týdne, i my. Nešlo o typické vykopávky, jak by si každý představoval, celé by se to dalo nazvat jako "Cesta hlíny do vitrýny".
První dva dny jsme strávili v konzervátorské dílně muzea kroměřížska pod vedením zkušené konzervátorky paní Janoštíkové. Zde jsme se seznámili s konzervací železných předmětů, keramických nádob, skla, či kostí. Nalezené předměty, většinou z období středověku, pocházely především z nálezů z Velkého a Riegrova náměstí. Během těchto dnů jsme čistili, slepovali, tanátovali a sádrovali nalezené předměty.
Následující zbytek týdne jsme se přesunuli do Rymic, kde jsme pracovali s předměty především zemědělského a etnografického charakteru např. mandel, vůz, fukary, kovářské měchy atd. Zde figurovala konzervace kůže, železa a dřeva.
Během celého projektu jsme měli možnost navštěvovat expozice v Muzeu Kroměřížska, tvrzi v Rymicích či původních vesnických usedlostí taktéž v Rymicích.
Můj subjektivní pocit z projektu je pozitivní a pevně věřím, že nejen můj. Mohli jsme se dozvědět vše, co jsme chtěli vědět, tímto patří velké díky paní Janoštíkové, která vše na požádání vysvětlila a ukázala. Myslím že jsme se dozvěděli vše o zdánlivě nenamáhavé práci konzervátorů a archeologů.
Tomáš Orság, 2.C