Každý z nás už asi někdy v ruce držel fotoaparát a zkoušel něco vyfotografovat. Ne všem už ale stačí jen zmáčknout spoušť a nechat snímek svému osudu.
V rámci projektového týdne jsme se vydali do Prahy, abychom se naučili, jak vytvořit fotografii, která bude pěkná, nejen díky objektu na ní, ale bude zajímavá i z fotografického hlediska. A nejlépe i předá divákovi myšlenku či poselství.
Pod vedením paní Bekárkové, fotografů Radka Hájka a Pavla Ličmana a také P. Antonína Baslera jsme se učili vytvářet takové fotografie. Nebylo to vůbec jednoduché. Musíte mít správnou kompozici, čas, clonu a ISO. Při následné úpravě je dobré fotografii správně ořezat a přidat třeba bílou linku po obvodu.
Když jsme přijeli, čekala nás teorie a potom pro změnu zase teorie, tak akorát dlouhá, abychom na konci ještě taktak vnímali a zvládli dojít do pokojů. Až jsme se společně s našimi fotoaparáty nabyli, šli jsme ještě fotografovat noční Prahu, což přerušily až naše končetiny vypovídající službu. Každý den ubývalo teorie a přibývalo praxe.
V úterý večer za námi také přišel P. Josef Čunek, který s námi mluvil na téma krása a kýč. Dnešní svět je plný kýče, a proto je třeba učit se umět jej rozpoznat.
Kdo chtěl hledat krásu, pravdu a správné světlo opravdu od základu, mohl být každý den na mši svaté a účastnit se společných modliteb.
Také jsme měli možnost pokusit se zachytit atmosféru poslanecké sněmovny, ve které na nás čekal absolvent AG, poslanec Stanislav Polčák, a ukázal nám i svou kancelář.
Největší zábava bylo focení labutí a kachen u Vltavy. Jeden z nás vždy ptáky plašil a ostatní se snažili ptáky zachytit v letu. Fotografie z této série určitě stojí za zhlédnutí.
Během týdne jsme po rušných pražských ulicích nachodili mnoho kilometrů při denním i nočním fotografování. Snažili jsme se vyfotografovat z neobvyklých úhlů pohledu známe i méně známé pražské scenérie, zákoutí a detaily.
Jménem nás studentů bychom chtěly poděkovat P. Čunkovi, který nám umožnil celý týden bydlet v sídle českých jezuitů u kostela sv. Ignáce v Praze, dále pak již jmenovaným fotografům, paní profesorce a otci Antonínovi, že s námi byli ochotni jet a předat nám část svých zkušeností a znalostí.
Studentky Ivana a Anna