15.6.2009
Úspěšné nalodění. Po krátkém intenzivním výcviku hned sjíždíme jez a hned se objevují nedostatky. Je teplo, nikdo se nesuší a vyrážíme na první etapu. Bohužel jsme potkali labutí rodinu, ve které se asi před chvílí pohádali, protože labuťák byl značně rozčilený a šel se uklidnit na nás. Nějakou dobu jsme si ho drželi od těla, ale nakonec nám převrátil jednu loď a to nás přestalo bavit a rychle jsme mu uplavali.
16.6.
Po včerejších zkušenostech ráno proběhl kurz sebezáchrany. Teď již víme jak se chovat při převrácení lodi, takže je pravděpodobné, že už se převracet nebudeme. (A také tomu tak v podstatě bylo.)
Na Libštejně jsme nepřirazili, protože všude byly cedule se zákazem vstupu na soukromý pozemek. Vylodili jsme se v Liblíně a dali jsem si krátkou pěší tůru na Libštejn. Prohlídli jsme si šlechtický hrad z doby Karla IV., ale poklad jsme hledali marně. Nevadí.
17.6.
V nouzovém kempu Na rybárně byl nedostatek pitné vody. Azyl jsme našli v mlýně pod Krašovem. Byli jsme velkolepě přijati, dostali jsme vodu a mohli jsme si prohlédnout barokní mlýn i s funkčním náhonem a kolem. Kolo ovšem nepohání mlýnské složení ale generátor, což také není bez zajímavosti. Paní z mlýna nám vyprávěla, že když se chce dívat na televizi, musí vypnout ledničku.
Přirazili jsme pod Krašovem a vyškrábali se na hrad. Dokonalý bergfritový hrad, který nikdy nikdo nedobyl. A když jsme k němu přišli, celkem rychle jsme pochopili proč - úzká šíje, hluboký příkop, velká věž.
Stihli jsme ještě navštívit zříceninu gotického kostelíka Petra a Pavla, která díky snažení několika nadšenců už není zříceninou. Při vyloďování došlo k několika drobným zvrhnutím, protože někteří vystupovali z lodi s představou, že mají pod kýlem třicet centimetrů vody a měli jich tam asi sto dvacet.
18.6.
Včera jsme měli nejdelší etapu, tak jsme den začali pěším výletem na hrad Týřov - asi dva kilometry od kempu. Pohled na francouzský kastel, který nechal vystavět Václav I., je stále impozantní, přestože z hradu zůstalo jen torzo.
Pohodově jsme projeli poslední etapu ze Skryjí do Roztok. Jen na posledním sjízdném jezu nám ti zkušenější vodáci ukázali, jak nás může vyklopit silný proud ženoucí loď přímo do vrbiček. Teď už víme i názorně, jak zvládnout cvaknutí.
Odpoledne jsme podnikli ještě výpravu na Křivoklát. Je to bezesporu perla mezi našimi hrady - není co dodat. Tam nás dohnala únava. Zbytky energie vzala voda a začalo se kazit počasí. Páteční rozlučovací etapa byla zrušena. A bylo to dobře, protože v pátek už od rána pršelo.
Hodnocení: příjemná voda, nádherná příroda, hezké počasí, málo lidí.
Ahoj