Christian de Chergé

Ctnost: VÍRA

Narodil se jako Charles Marie de Chargé v Colmaru ve Francii v roce 1937. Jeho otec sloužil jako voják v Alžírsku, kde Charles strávil část dětství. V mládí se hodně věnoval skautingu. Od roku 1958 studoval bohosloví. V roce 1969 vstoupil do noviciátu v trapistickém opatství Aiguebelle a přijal řeholní jméno Christian. Po třech letech přešel do trapistického kláštera v Tibhirine v Alžírsku.

Christian šel do Alžírska s úmyslem žít v míru mezi muslimy, aniž by je chtěl za každou cenu převádět na katolickou víru. V komunitě pro tyto své úmysly však příliš pochopení nenašel. Na pokyn představeného odešel do Říma studovat Papežský institut pro arabská a islámská studia. Do Tibhirine se vrátil v roce 1974. Mezi spolubratřími vzbuzoval určitý rozruch svými zvyky – postil se během ramadánu, před vstupem do kaple či kostela si zouval boty a podobně.

V roce 1976 složil Christian v Tibhirine věčné sliby. Nadále se snažil inovovat klášterní zvyklosti, čímž často u spolubratří vzbuzoval odmítavé reakce. Přesto jej komunita v roce 1984 zvolila převorem. Tibhirinský klášter získal určitá specifika, netypická pro trapistický řád (mniši udržovali čilé kontakty s lidmi vně kláštera, jeden z mnichů fungoval pro vesničany jako lékař a podobně). Christian se musel potýkat i se svou svévolí – stávalo se, že někdy udělal rozhodnutí týkající se celé komunity, aniž by se zajímal o názor ostatních mnichů. Řada bratří proto v klášteře nevydržela. Situaci vyřešil příchod několika trapistů z Francie, kteří poměry v komunitě stabilizovali.

Trapistická komunita v Tibhirine dokázala dlouhou dobu žít s okolními obyvateli – většinou muslimy – v míru a pokoji. Od začátku 90. let 20. století se v Alžírsku komplikovala celková situace. Začala občanská válka a docházelo k násilnostem a vraždám. Na Štědrý den roku 1993 byl tibhirinský klášter přepaden ozbrojenci. Převor Christian ale dokázal přesvědčit jejich velitele (mimo jiné tím, že mu doslovně citoval pasáže z Koránu), aby mnichy nechali být. Jeden člen komunity v důsledku tohoto přepadení utrpěl srdeční záchvat. Po této události byla mnichům nabídnuta vojenská ochrana klášterního areálu, což ale odmítli. Měli za to, že by přítomnost vojáků narušila pokojné vztahy komunity s venkovským obyvatelstvem z okolí. Rovněž tak odmítli možnost opuštění kláštera a návratu do Francie (opět s ohledem na vesničany, kteří přítomnost komunity vnímali jako jakousi známku jistoty a bezpečí).

Pod dojmem vánočního přepadení kláštera napsal Dom Christian svou závěť. V jejím závěru připouští možnost, že bude zabit, a odpouští svému vrahovi.

V noci z 26. na 27. března 1996 vtrhli do kláštera ozbrojenci a mnichy odvlekli neznámo kam. Po šedesáti dnech byly nalezeny pouze odřezané hlavy převora Christiana a šesti jeho spolubratrů. Dodnes není zcela vyjasněno, kdo za smrt trapistů nese odpovědnost. Původní verze, že mnichy zavraždili islamističtí radikálové, byla v roce 2009 zpochybněna. Hlavy mnichů jsou pohřbeny v tibhirinském klášteře. Co se stalo s ostatními částmi jejich těl, není až do dnešní doby známo.

Více o osudu trapistické komunity v Alžírském Tibhirine se můžete dozvědět v knihách Poslední mnich z Tibhirine a Trapisté z Tibhirine, které najdete ve školní knihovně.